Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 42

Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Robert Grubbs a Richard Schrock a s nimi Francouz Yves Chauvin za objev jedné z nejdůležitějších reakcí v organické chemii, takzvané metatézy. Jedná se o ekologicky šetrnou metodu, při níž za pomoci katalyzátorů dochází ke štěpení vazeb mezi atomy uhlíku a k tvorbě vazeb nových. Švédští akademici ji připodobňují k tanci, kde si páry mění partnery. Metatéza umožnila výrobu nových léků nebo plastů, své uplatnění nachází i v potravinářství.

I Nobelovu cenu za fyziku dostali letos tři vědci. Američan Roy Glauber za to, že teoreticky popsal chování světelných částic; jeho krajan John Hall a Němec Theodor Hänsch zase za přínos k rozvoji laserové spektroskopie. Díky jejich objevům je nyní možné měřit vlnovou délku světla s přesností na 15 desetinných míst, což umožňuje například konstruovat zařízení, která přesněji určují čas, udávají polohu nebo kvalitněji měří koncentrace škodlivých látek v ovzduší.

V americké Nevadě se konal neobvyklý závod. O co nejrychlejší přejezd Mohavské pouště se na trati dlouhé 212 kilometrů zcela bez lidského přispění pokoušelo několik robotizovaných vozidel, řízených důmyslným softwarem. Akci sponzorovalo americké ministerstvo obrany; vítěz bral prémii dva miliony dolarů - pod podmínkou, že trať zvládne v čase pod deset hodin. Vozidlu Stanfordské univerzity se to skutečně podařilo. Její Stanley dorazil do cíle za sedm a půl hodiny.

Německé město Trevír plánuje velké vykopávky antického chrámového komplexu z 2. a 3. století našeho letopočtu, jehož trosky se nacházejí pod veřejnou zahradou ve čtvrti Altbachtal. Podle archeologů, kteří na místě kopali naposledy před osmdesáti lety, se v podzemí skrývá na 70 římských chrámů, zasvěcených Merkurovi, Dianě a řadě dalších bohů. Vykopávky budou nákladné, protože právě do oblasti chrámového komplexu byla po druhé světové válce svezena suť z celého Trevíru.

Při výzkumu žateckého náměstí Svobody vykopali archeologové nedávno sošku z konce 10. století, která pravděpodobně představuje pohanského bůžka. 17 centimetrů vysoká hliněná figurka obojpohlavní bytosti s ňadry i penisem ležela v hlubokém příkopu společně s velkými střepy z několika nádob. Podle nálezců se možná jednalo o symbolický hrob, do něhož přikázal křesťanský kněz vhodit různé předměty se vztahem k pohanským kultům, které byly v oné době ještě živé.

Možná už za rok se budete moci na výstavě v Klementinu podívat na největší rukopis světa. Codex gigas, zvaný též Ďáblova bible, váží 75 kilogramů a na výšku má skoro metr. Vznikl na přelomu 12. a 13. století v Podlažicích u Chrudimi. Obsahuje opis Kosmovy kroniky a celé Bible, kalendárium, traktáty i zaklínadla. Za třicetileté války se nacházel v rudolfinských sbírkách, odkud jej odvezli Švédové. Ti teď kodex Národní knihovně dočasně zapůjčí. Pořídí též digitální kopii celého svazku.

8. října odstartovala ze severoruského kosmodromu Plesetsk raketa s družicí CryoSat Evropské kosmické agentury. Asi dvě hodiny po startu s ní však byl přerušen kontakt - podle všeho se neaktivovala podpůrná jednotka, družice se rozpadla a její trosky se zřítily do Severního ledového oceánu. Je to dost bolestná ztráta. Družice měla nejméně tři roky obíhat po polární dráze, sledovat rozsah zalednění polárních oblastí a měřit sílu ledové vrstvy jak na moři, tak i na pevninských ledovcích.

Problémy má i japonská sonda Hayabusa, zkoumající ze vzdálenosti osmi kilometrů blízkozemní planetku Itokawa. Ze tří motorů, určených ke stabilizaci polohy sondy, už dva vypověděly poslušnost. Hayabusa nicméně i přes jistá omezení dokončila detailní mapování povrchu planetky, která měří v průměru jen asi 600 metrů. V listopadu by měla sonda na planetce dvakrát přistát a odebrat vzorky, které se v červnu 2007 vrátí na Zemi ve speciální návratové kapsli.

Teleskop KLENOT jihočeské observatoře na Kleti, nejmodernější a druhý největší hvězdářský dalekohled v republice, má novou kopuli. 10. října byl zahájen její dvoutýdenní zkušební provoz, během něhož probíhají dokončovací práce a také dolaďování mechanických i elektrických prvků. Dalekohled slouží hlavně k výzkumu planetek a komet - k jejich objevování a k upřesňování jejich drah. Nová kopule, financovaná Jihočeským krajem, umožní hvězdářům nové a lepší pohledy do vesmíru.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 42/2005, 15. - 21. října.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.