Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 40

Odborníci z amerického Národního střediska pro hurikány odmítají, že by zvýšená aktivita tohoto jevu souvisela s globálním oteplováním. Podle šéfa střediska Maxe Mayfielda dochází v Atlantiku k přirozenému střídání období klidu a neklidu každých 25 až 40 let. Zatím poslední období zvýšené aktivity hurikánů připadlo na 40. až 60. léta minulého století. Nejvíc tropických bouří od roku 1851, kdy se začaly provádět záznamy, přišlo z Atlantiku v roce 1933 - jednadvacet. Letos zatím jen 17.

V Amazonii se vyskytují oblasti, v nichž neroste jiný druh stromu než duroja srstnatá. Domorodci jim říkají "ďáblovy zahrady" a považují je za dílo lesního ducha Čujatakího. Jak nedávno zjistili američtí biologové, ve skutečnosti jde o kolonie mravenců druhu Myrmelachista schumanni, kteří ve kmenech durojí žijí. Svůj životní prostor chrání velmi agresivním způsobem - jakmile poblíž vyroste jakákoliv jiná rostlina než duroja, vstříknou jí do listů kyselinu mravenčí a tím ji zahubí. Další informace.

Krajty písmenkové se starají o svá čerstvě vylíhlá mláďata. Skutečnost, o níž často vyprávěli afričtí rolníci, potvrdila pozorování jihoafrického biologa Grahama Alexandra. Ještě dva týdny po vylíhnutí obtáčí matka na noc malá háďata, zahřívá je a umožňuje jim tak rychleji strávit vaječné žloutky, jichž jsou po narození plná. Malé krajty se tak rychleji stávají pohyblivými a schopnými samostatné existence. Doposud byla podobná péče pozorována jen u živorodých hadů, u vejcorodých nikdy.

Ve vnitrozemí jihoindického státu Tamilnád vykopali archeologové trosky hinduistického chrámu, pokryté pískem a mušlemi. Vyvozují z toho, že chrám zničila obří vlna tsunami. V ruinách se našly také sádrové sošky, terakotové lampy a střešní tašky, které pocházejí z počátku našeho letopočtu, kdy byl patrně starý chrám postaven. Na jeho troskách pak v šestém nebo sedmém století vznikl chrám nový. Přesnější datování katastrofy by měl umožnit rozbor nalezeného písku a mušlí.

Ve starověké Caesareji na severním pobřeží Izraele odkryli archeologové zbytky byzantského paláce, zničeného v první půli 7. století Araby. Mezi nalezenými předměty je mimo jiné vzácný kulatý stůl vykládaný sklem a zlatem a také nádherná mozaiková podlaha, jež se kdysi nacházela v otevřeném vnitřním prostoru rezidence. O mozaice dlouhé 16 a široké 14,5 metru se ví už od roku 1950, kdy v těchto místech při manévrech kopali zákopy izraelští vojáci. Prozkoumána byla až letos.

Po lovcích pokladů se už i archeologové stále častěji potápějí na mořské dno. Zatím nejhlouběji pod hladinou pracovali u západního pobřeží Norska, kde zkoumali vrak obchodní lodi z 19. století, objevený na nalezišti zemního plynu Ormen Lange. Vrak ležel v hloubce 170 metrů, přímo na plánované trase nového plynovodu. Těžaři si archeology najali, aby loď prozkoumali a ukázali jim, kudy mohou vést plynovod, aniž by ji poškodili. Stálo je to víc než 6 milionů dolarů. Další zajímavosti.

Na Marsu je stále tepleji a na jeho povrchu byly také objeveny důkazy o čerstvé seizmické aktivitě. Američtí experti to zjistili porovnáním starých a nových snímků povrchu, pořízených sondou Mars Global Surveyor, která kolem planety krouží od září 1997. Během minulých let došlo například k posunu některých velkých balvanů, vytvořily se také nové prohlubně a průrvy. Jižní polární čepička zmenšuje svou plochu o tři metry za marsovský rok. Příčiny těchto jevů zatím nejsou známé. Další zajímavosti.

Sonda Cassini prolétla pouhých 175 kilometrů nad jižním pólem Saturnova měsíce Encelada. Zachytila přitom, jak z rozsedlin na jeho povrchu stoupá vodní pára. Předpokládá se, že jejím zdrojem by mohla být vulkanická činnost v nitru měsíce, tuto hypotézu však bude nutné ještě potvrdit. Měsíc Enceladus je zajímavý tím, že je celý pokryt ledem a má svou vlastní atmosféru. Jedná se o nejlesklejší objekt v celé sluneční soustavě; odráží 90 procent světla, které na něj dopadne. Další zajímavosti.

Nejúspěšnějším lovcem komet je sonda SOHO; za 10 let své existence jich objevila přes tisíc. Objevování komet je přitom jen vedlejším produktem její hlavní činnosti - zkoumání Slunce. Na snímcích, které sonda pořizuje, se však často objevují i malé, ze Země neviditelné komety, prolétající v těsné blízkosti naší hvězdy. Astronomové je dělí do čtyř hlavních skupin a předpokládají, že jde o fragmenty větších komet, které se vinou příliš těsného průletu kolem Slunce rozpadly.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 40/2005, 1. - 7. října.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.