Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 39
Stěhování žraloka velkého, další zmrzlý mamut ze Sibiře, objevy českých archeologů v Bulharsku i u Prostějova, vyčkávající sonda Hayabusa, osamělá černá díra, americké "měsíční" plány a další zajímavosti.
Žralok velký, druhý největší žralok světa, býval donedávna tradičním letním hostem ve vodách jižní Anglie. Podle zjištění britských expertů se však tento mírumilovný, až jedenáct metrů dlouhý obr, který se živí výhradně planktonem, stěhuje stále více na sever. Pravidelně se teď vyskytuje u skotského pobřeží, v moři kolem Hebrid a Shetlandských ostrovů. Britští vědci spojují tuto změnu s globálním oteplováním moří; žraloci míří za potravou a ta se dnes vyskytuje severněji. Další podrobnosti.
Ruská vědecká expedice objevila na Dálném severu další mamutí mršinu. Mrtvola mamutího samce, který pošel nejméně před 10 tisíci lety, ležela ve věčně zmrzlé půdě Gydanského poloostrova v Jamaloněneckém autonomním okruhu, který se nachází zčásti za polárním kruhem. Mamut byl zhruba 30 až 40 let starý a podle vědců zemřel pravděpodobně na nějakou nemoc. O tom v jakém stavu se mamutí mršina dochovala, se v agenturní zprávě nehovoří.
Česká polární stanice, která vznikla letos na Rossově ostrově v Antarktidě, je v současnosti prázdná, protože v oblasti panuje zima. V prosinci na ní zamíří tým techniků-specialistů, který ji definitivně dokončí. Ke kolaudaci dojde v dubnu 2006 a v prosinci už by měla stanice sloužit vědeckým účelům. V hlavním obytném objektu je místo pro 15 výzkumníků. V okolí bude stát devět kontejnerů s technickými systémy a sklady. Každý z nich ponese malou větrnou elektrárnu. Další informace.
Objev unikátní sošky perské bohyně Anáhity na pohřebišti z doby stěhování národů u Prahy, označovaný sdělovacími prostředky takřka za objev století, nejspíš žádným unikátem nebude. Dokonce se zdá, že by mohlo jít pouze o nepodařený novodobý odlitek původem secesní erotické sošky. Novinářům se totiž přihlásil majitel formy, z níž měla být soška odlita. Jak jsme říkali před týdnem, definitivní rozřešení záhady přinesou až laboratorní testy. Jak se soška na pohřebiště dostala není známo.
Keltové z české kotliny dobyli kolem roku 300 před Kristem řecké město Pistiros na řece Marici a o 22 let později je zcela vypálili. Při společném výzkumu to zjistili řečtí a bulharští archeologové. České Kelty usvědčuje z dobytí města meč a kopí, nalezené v ruinách, a z jeho vyplenění takzvaná duchcovská bronzová spona, objevená těsně nad popelovitou vrstvou. Archeologové ve městě Pistiros našli také poklad 560 stříbrných a zlatých mincí, ukrytý před nájezdníky v hrnci do země. Další informace.
Výzkumy probíhají i v budoucí průmyslové zóně u Prostějova. Archeologové tam objevili první žárové pohřebiště z mladší doby kamenné, nalezené na území České republiky. Podobné žárové hroby se u nás zatím nacházely ojediněle a jejich určení bylo nejasné. Prostějovský nález pomohly datovat zejména v hrobech uložené kopytovité klíny, univerzální nástroje, které ve své době sloužily i jako zbraně. Klíny i nalezená keramika byly přepálené - hořely tedy na hranici spolu s těly zemřelých.
12. září dorazila ke svému cíli japonská kosmická sonda Hayabusa. Oním cílem je planetka Itokawa, jeden z takzvaných blízkozemních asteroidů, které pro naši planetu představují potenciální nebezpečí. Hayabusa setrvává zhruba 20 kilometrů od planetky, fotografuje její povrch a hledá místo k přistání, k němuž by podle odborníků mohlo dojít někdy v těchto dnech. Itokawa je asi 600 metrů dlouhé těleso bramborovitého tvaru a japonská sonda by jej měla zkoumat asi dva měsíce. Další informace.
Američtí astronomové s pomocí Hubbleova kosmického teleskopu objevili obrovskou osamělou černou díru, která zjevně nepatří k žádné galaxii. Všechny až dosud objevené objekty tohoto typu se však právě uprostřed galaxií nacházejí; spolu s kvazary, kosmickými objekty, považovanými za ranou vývojovou fázi galaxií. Pro kvazary jsou podle dnešních názorů černé díry zdrojem energie. I nově objevenou černou díru doprovází kvazar, hostitelská galaxie však stále není k nalezení.
Šéf americké NASA Michael Griffin představil výhledový plán letů na Měsíc, který by se měl začít uskutečňovat v roce 2018, kdy by měla na Měsíci přistát první čtyřčlenná posádka a zůstat tam sedm dní. Americký lunární program by měl stát 100 miliard dolarů. Zveřejnění plánu však nemohlo přijít v horším období. Spojeným státům se prodražuje vojenská mise v Iráku a navíc jsou tu škody, které napáchal hurikán Katrina. Plán zřejmě nebude mít zásadnější podporu Kongresu. Další informace.
ČTK/souhrn Frederik Velinský
Vysíláno v Planetáriu 39/2005, 24. - 30. září.
Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pobaltí se chystá na válku, hloubí zákopy. Putinovo Rusko tam srovnávají se SSSR, hlásí zpravodaj
-
Referendum si Češi nepřejí, nad Unií ještě ‚nezlomili hůl‘. Zároveň ani nechtějí další evropskou integraci
-
Nízké preference, velké naštvání. U lidovců panuje nespokojenost s vedením a spřádají plány na sjezd
-
Nesmíme se divit, že Romové nemají důvěru v instituce, říká zmocněnkyně o anticikanismu