Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 35

Jedné z našich nejvýznamnějších pravěkých památek hrozí zkáza. Podle archeologů ohrožují brdské hradiště na Plešivci, pocházející z doby bronzové, hlavně lesníci a ilegální hledači pokladů s detektory kovů. Lesníci kácejí na hradišti někdy dost necitlivým způsobem stromy, při čemž dochází k poškozování jediné viditelné části hradiště - valů - těžkou technikou. Hledači pokladů na hradišti vykopávají a odcizují kovové předměty. Ničí tím cenný a neobnovitelný archeologický záznam. Další zajímavosti.

Při záchranném výzkumu na pražském náměstí Republiky objevili archeologové zbytky tří raně středověkých domů - dvou kamenných a jednoho zahloubeného, z kamene a dřeva. Všechny tři v budoucnu uvidí i veřejnost; dva z nich dokonce přímo v prostorách obchodního centra Palladium, na jehož staveništi výzkum probíhá. Nejvzácnějším z nálezů jsou základy románského paláce, jehož monumentální sál byl zaklenutý křížovou klenbou, podpíranou třemi sloupy.

Majitelé rodinného domku v Lovosicích našli při budování bazénu na zahradě lidskou kostru s prostřelenou lebkou. Přivolaní policisté zjistili, že mrtvý leží v zemi několik století a případ proto předali archeologům. Ti po ohledání ostatků usoudili, že jde pravděpodobně o kosti vojáka, který zahynul v roce 1756 v bitvě u Lovosic, jež byla součástí sedmileté války mezi Rakouskem a Pruskem. V této bitvě padlo přes 5000 vojáků, další nálezy jejich kostí nelze proto podle archeologů vyloučit.

Letos uběhne 45 let od prvního praktického využití laseru, který se dnes využívá v mnoha nejrůznějších odvětvích. Laserovými přístroji se dá velmi přesně řezat, vrtat nebo svářet. Lasery našly uplatnění v elektronice, restaurátorství nebo při měření vzdáleností. Pronikly i do medicíny. Laser dovede odstranit druhotný šedý zákal i tetování, používá se v chirurgii i cévní plastice. Podařilo se také vyvinout laserovou zubní vrtačku, která má proti té klasické velkou výhodu - je bezbolestná.

Knihovny a archivy celého světa řeší problém, jak uchovat pro budoucnost papírové dokumenty, tištěné po roce 1850, od kdy se papír vyrábí technologií kyselého klížení. Pokud nedojde k jeho odkyselení či neutralizaci, časem se rozpadne. Dokumenty se proti tomu chrání pomocí plynu nebo impregnací speciálními roztoky. Slovenští vědci nedávno vyvinuli revoluční novinku - zařízení, které dovolí zhodnotit zůstatkovou kvalitu papíru a umožní tak předvídat životnost dokumentů. Další zajímavosti.

Britští polárníci chystají projekt nové antarktické základny Halley VI, která se stane vůbec první mobilní polární stanicí v historii. Bude složena z několika vzájemně propojitelných modulů, vybavených speciálními lyžemi na mechanických "nohách". Stanice tak bude moci během roku, v závislosti na počasí, libovolně měnit svou polohu. Rozhodně ji tak nepotká osud její předchůdkyně, stanice Halley V, umístěné na plošině ledovce, jehož čelo se nezadržitelně blíží k oceánu.

Říká se, že olej tiší vlny. Podle amerického badatele Alexandra Chorina olej zabraňuje, aby se při bouři nad vlnami vytvářel vodní poprašek. Vodní kapky v tomto poprašku prý umožňují zrychlování větru a následné zhoršování vlnobití. Někteří experti dokonce navrhují, aby se během tropických bouří povrch oceánu kropil nějakou neškodnou olejovitou látkou, která by možná mohla zabránit i vzniku hurikánu. Podle jiných vědců je to jen teorie, v praxi může být všechno jinak. Další podrobnosti.

V mnoha zemích světa se lidé snaží vylepšit svou ekologickou situaci vysazováním stromů. Ty svými listy zachycují vzdušnou vlhkost a svými kořeny zpevňují terén, čímž brání povodním, udržují v zemi vláhu a vyživují půdu. Jak však uvádí nedávno zveřejněná studie britských vědců, mnohde může mít vysazování lesů přesně opačný účinek. Stromy vysají vlhkost ze země a vypaří ji skrze listy, čímž se sníží hladina řek i podzemních vod a zelenou krajinu záhy vystřídá poušť.

Rozsáhlé ekologické škody jsou na povrchu Země viditelné i z vesmíru. Potvrdili to astronauti, kteří se nedávno vrátili z úspěšné mise raketoplánu Discovery. Na mnoha místech lze podle nich z oběžné dráhy spatřit velké odlesněné plochy a nepřehlédnutelné jsou i četné stopy eroze. Jak astronauti zdůraznili, důležitá je zejména ochrana atmosféry, která z kosmu vypadá jen jako tenká vaječná skořápka. Přitom právě na ní závisí existence života na modré planetě.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 35/2005, 27. srpna - 2. září.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.