Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 33

Izraelští archeologové objevili při vykopávkách v jeruzalémské čtvrti Silván zbytky paláce, starého tři tisíce let, tedy z období panování biblického krále Davida. Palác byl původně asi 30 metrů dlouhý a na jedné z jeho dochovaných stěn se našla stará hebrejská pečeť úředníka, o kterém je zmínka ve Starém zákoně. Eliat Mazar ze střediska Šalem, které výzkumy ve čtvrti Silván financuje, dokonce tvrdí, že se jedná přímo o Davidův palác. Ostatní izraelští odborníci s tím však nesouhlasí. Další podrobnosti.

K zajímavému objevu došlo i na jihu Čech. Českobudějovičtí archeologové zkoumali s pomocí minikamery dosud neznámé podzemí kaple Smrtelných Úzkostí Páně, zbudované v první půli 18. století na místě gotické kaple sv. Jakuba, a objevili tam rozsáhlou kostnici. Podle vědců v ní leží ostatky stovek lidí, předků dnešních obyvatel města. K objevu došlo v rámci záchranného archeologického výzkumu okolí českobudějovické katedrály sv. Mikuláše, které má být upraveno a nově vydlážděno. Další podrobnosti.

Při rekonstrukci městského hradu Barbakan v centru Banské Bystrice našli stavebníci měděnou trubku s mincemi a listinami. Ty dosvědčují, že trubka byla do hradní věže zazděna poprvé v roce 1762, rok po velkém požáru, který zničil prakticky celé město. Trubice obsahovala i dokumenty a fotografie města z roku 1937, kdy proběhla zatím poslední rekonstrukce městské věže. I po té současné se trubka do věže vrátí. Banskobystričtí radní do ní přibalí nové informace i čerstvé fotografie.

K zajímavému objevu může dojít i při prázdninovém koupání. V bahně na dně rybníka v Hluzově, místní části Černotína na Přerovsku, objevily hrající si děti zvláštní kámen. Jedna z dívek ho odnesla domů ukázat rodičům, a ti přivolaly archeologa, který nález určil jako zkamenělou stoličku mamuta nebo srstnatého nosorožce. Jak později řekl novinářům, podobné nálezy nejsou příliš časté. Pravěký zub je starý zhruba 30 tisíc let; jak se ocitl na dně hluzovského rybníka pochopitelně není známo.

Jednou z nejoblíbenějších turistických kratochvílí v Mexiku a Karibském moři je pozorování kytovců na otevřeném moři nebo plavání s delfíny, kteří jsou pro tyto účely chováni v zajetí. Jen v Kostarice nabízí podobné aktivity na 45 společností, a to se pochopitelně nelíbí tamním ochráncům přírody. Jejich intervence měla nakonec částečný úspěch a kostarické úřady plavání s delfíny a velrybami zakázaly; tato zvířata také pro účely turistického průmyslu nesmí být chována v zajetí.

V obci Velká Polom na Opavsku objevili ornitologové v hnízdě ptáků rehků domácích vedle tří běžně zbarvených mláďat i dvě zcela bílá - albíny. Úplný albinismus, tedy absence barviva v peří nebo srsti, se podle odborníků vyskytuje zřídka; výskyt dvou sourozenců-albínů v jednom hnízdě je podle nich zcela výjimečný. Členové Moravského ornitologického spolku už letos zaznamenali částečný albinismus u jedné hrdličky a na základě upozornění občanů i u několika kosů.

Tanzanity. Tak se říká modrým drahokamům, které jsou od roku 1954 nacházeny výhradně ve východoafrické Tanzanii. V dole Mirelani nedaleko nejvyšší africké hory Kilimandžáro byl nedávno vykopán mimořádně velký exemplář tohoto vzácného kamene. Váží tři kila a našel se v hloubce 270 metrů. Tanzanity patří mezi klenotníky k nejvyhledávanějším kamenům. Nejsou tak tvrdé jako běžné diamanty a hlavně je jich málo. Odhaduje se, že do deseti let budou vytěženy všechny.

Hurikán Ivan, který loni v září způsobil škody v celé karibské oblasti, zvedl na hladině oceánu obrovské vlny, jejichž výška přesahovala i 27 metrů. Podle vědců tyto údaje naměřily senzory na několika pevně ukotvených bójích; senzory lodí podobné vlny vůbec nemusí zachytit. Podle nových teorií mohou dosáhnout až čtyřiceti metrů výšky; jde však o vlny jiného charakteru, než jsou obří tsunami, zdvihané podmořskými zemětřeseními. Většinou se rozpadnou dřív, než doputují k pevnině.

Jak se uvádí ve studii, zveřejněné v posledním čísle časopisu Nature, tání ledovců v Antarktidě je dnes nejvýznamnější za posledních 10 tisíc let. Nejvíc je to vidět na ledovci Larsen-B u Antarktického poloostrova, který se v minulých deseti letech zmenšil o celých 12 a půl tisíce čtverečních kilometrů. Podle vědců to souvisí s oteplováním oceánů - mezi lety 1992 až 2001 se tloušťka tohoto ledovce ohlodávaného odspodu teplejší vodou snižovala až o 30 centimetrů ročně.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 33/2005, 13. - 17. srpna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.