Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 31

Odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny chystají speciální záchranný program, který by měl na území České republiky zastavit vymírání sysla obecného. Hlodavec, který byl kdysi houfně vybíjen zemědělci, žije u nás podle posledního sčítání už jen ve 23 izolovaných a málo početných koloniích - převážně na letištích, tábořištích, v zahrádkářských koloniích nebo na golfových hřištích. Syslové totiž ke svému životu potřebují krátkostébelné kosené trávníky, ve kterých se dobře orientují a kde je nepřekvapí žádný dravec. Přečtěte si. Další informace.

Pulci tropické žáby listovnice červenooké dovedou uniknout před predátorem už dva dny před řádným termínem svého líhnutí. Jakmile začne z hroznu žabích vajíček užírat had, embrya to poznají, houfně z nich vyskáčou a prchnou do bezpečí. Vědci zjistili, že nenarození pulci odhalí přítomnost hada díky typickým vibracím při žvýkání; vibrace působené větrem nebo deštěm je nechávají v klidu. Pokud je z vajíček nevyžene had, pulci se v nich obvykle vyvíjejí šest až osm dní. Přečtěte si.

Nedávno se rozhořel spor kolem doby ledové. Někteří britští a švédští vědci tvrdí, že severopolární ledová čepice vznikla ve stejné době jako antarktická, před 34 miliony let, a ne až před 6-10 miliony, jak se dosud soudilo. Z usazenin v Pacifiku a jižním Atlantiku se jim podařilo získat důkazy o tom, že právě v uvedené době klesla hladina světových moří nejméně o 100 až 125 metrů, což podle nich mohlo způsobit pouze nakupení ledu na obou polokoulích - Antarktida by na to prý sama nestačila.

Archeologický skanzen v Modré poblíž Uherského Hradiště je místem, kde si můžete prohlédnout rekonstrukci opevněného sídliště z velkomoravských dob. Zároveň tam však probíhá i řádný archeologický výzkum. Archeologové během července v prostorách skanzenu odkryli například jeden dětský hrob a kovoliteckou pec z období Velké Moravy, narazili na pozůstatky keltské chaty a objevili také dva a půl tisíce let starou nádobu s kolkovanou výzdobou, typickou pro naše první Kelty.

Úžasný nález se podařil bulharským archeologům, když nedaleko tureckých hranic u obce Elchovo odkryli hrobku tráckého krále ze 4. století před Kristem. Obrovský hrob zakrytý dřevem, podobný jihoruským skytským hrobkám, obsahoval kostry muže, psa a dvou koní a hojnost vzácných předmětů. Trácký panovník byl mimo jiné pohřben se zlatým prstenem, korunou a stříbrnými nákoleníky, s brněním, koňskými postroji a mnoha zlatými, stříbrnými i bronzovými nádobami. Přečtěte si. Další informace.

Italští archeologové představili veřejnosti vzácnou jídelní soupravu ze stříbra, která byla před časem objevena při stavbě dálnice poblíž Pompejí, antického města, zničeného roku 79 našeho letopočtu výbuchem Vesuvu. Tepané stříbrné talíře, poháry, vázy, mísa a lžíce se dochovaly spolu se zbytky proutěného batohu. Je zřejmé, že se s tímto zavazadlem kdosi snažil před erupcí uprchnout, horký popel ho však dostihl a usmrtil. V Pompejích se dosud našly jen čtyři podobné jídelní soupravy.

Američané Benjamin Weiss a David Shuster podrobili analýzám dva ze sedmi meteoritů, které na Zemi přilétly z Marsu; šlo jim hlavně o odhad maximální teploty, které byly tyto dva kusy horniny v minulosti vystaveny. Vyšlo jim, že na Marsu v uplynulých čtyřech miliardách let prakticky stále mrzlo. Nebyly tam tedy podle nich nikdy podmínky, vhodné pro vznik života. Koryta řek a vodní plochy, které na Marsu prokazatelně existovaly, jsou prý jen stopami krátkodobých a nevýznamných epizod. Další podrobnosti.

Asteroid, který 13. dubna roku 2029 mine naší Zemi ve vzdálenosti menší, než v jaké obíhají geostacionární družice, dostal jméno Apophis - podle staroegyptského démona, věčného nepřítele boha slunce Rea. Těsný průlet kolem Země pochopitelně změní jeho dráhu. Uvažuje se proto o vyslání sondy, která by na povrch Apophise umístila radar, vysílací zařízení a seismometr, umožňující přesnější změření polohy a také případných změn na povrchu i uvnitř tělesa. Další podrobnosti.

Stáří asteroidů se určuje podle množství kráterů na jejich povrchu - čím jich je víc, tím je asteroid starší. Dva američtí astronomové však nedávno vystoupili s teorií, která tuto metodu zpochybňuje. Pokud do asteroidu narazí nějaké větší těleso, říkají, vzniknou seizmické vlny, které doslova "vyklepou" a vyhladí z jeho povrchu menší krátery. Dobře prý je to vidět na snímcích planetky Eros - zhruba 40 procent jejího povrchu je pokryto krátery v mnohem menší míře, než zbytek. Další podrobnosti.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 31/2005, 30. - 31. července.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.