Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 3

Mladí Vikingové si s oblibou zkrášlovali zuby, tvrdí švédská antropoložka Caroline Arciniová, která nedávno zkoumala chrup na lebkách čtyřiadvaceti mladíků z doby vikinské z ostrova Gotland a provincie Skane. Všechny měly na horních řezácích dvě nebo tři rovnoběžné vodorovné rýhy. Podle Arciniové si Vikingové do těchto rýh zatírali černě či červeně zbarvený vosk nebo lůj. Podobný zvyk byl zatím zaznamenán pouze u některých severoamerických indiánských kmenů. Další podrobnosti

Irské močály vydaly další konzervovaná těla z doby železné. Jde o dva muže, kteří byli zhruba tři století před Kristem brutálně zavražděni a v bažině obětováni v souvislosti s nějakým kultem. Zatímco jeden byl na svou dobu skutečný obr (měl bez pěti centimetrů dva metry), druhý měřil jen 160 centimetrů. Vyšším ho dělal zvláštní účes, ztužený pryskyřicí původem z Francie. Podle archeologů muselo jít o movitého muže, jinak by si podobnou "kosmetiku" stěží mohl dovolit.

I v britském hrabství Somerset došlo k zajímavému archeologickému nálezu. Při hloubení vodní nádrže tam bylo objeveno místo s velkým nakupením opracovaných pazourků, šipek, nožů a podobných nástrojů z doby před čtyřmi tisíci lety. Podle badatelů se jedná o stopy po dlouhodobě využívané sezónní lovecké základně, která původně ležela na dnes již zaniklém ostrově v řece Tone. Lidé doby bronzové ji zřejmě využívali při lovu kachen a také při rybolovu. Další podrobnosti

V naší galaxii, Mléčné dráze, vznikne každý rok v průměru šest nových hvězd. K tomuto odhadu dospěli němečtí astronomové z Institutu Maxe Plancka ve spolupráci s odborníky z americké NASA. Data, shromážděná evropskou družicí Integral, zároveň naznačují, že zhruba každých padesát let exploduje v naší galaxii supernova. Mléčná dráha podle vědců ani zdaleka nepatří k největším výrobcům hvězd a supernov ve vesmíru, na kosmické poměry je však dost aktivní.

Hubbleův kosmický dalekohled se nedávno zadíval na sever. Astronomové s ním zkoumali Severní hvězdu, čili Polárku. O jednom hvězdném průvodci tohoto veleobra se ví už dávno, hvězda Polaris B je vidět i malým dalekohledem, hvězdářům se však teď podařilo spatřit i dalšího průvodce. Souputník, pojmenovaný Polaris Ab, je ve srovnání s veleobrem Polárkou podstatně menší a pozemským pozorovatelům se proto dosud skrýval v její záři. Polárka je podle nových pozorování trojhvězdou! Další podrobnosti

První letošní kometu objevil zhruba hodinu po silvestrovské půlnoci polský astronom Grzegorz Pojmański z varšavské univerzity. Našel ji na snímku, pořízeném teleskopy systému ASAS polské observatoře v chilském Las Campanas. Objev byl v Polsku přijat s nadšením. Kometa C/2006 A1 Pojmański je totiž po čtyřiceti letech první, která nese jméno některého z polských astronomů. Nejblíže ke Slunci bude pravděpodobně 22. února, kdy se mu přiblíží na 80 milionů kilometrů. Další podrobnosti

Měsíc Charon, obíhající kolem planety Pluto, přišel o část svého tajemství. Díky pozorování přechodu tohoto tělesa před jednou ze vzdálených hvězd se astronomům podařilo vypočítat jeho průměr a hustotu. Charon měří v průměru 1207 kilometrů, zatímco Pluto asi 2300; hmota Charona představuje osminu hmoty Pluta. Získaná čísla také umožňují předpokládat, že necelých 60 procent hmoty měsíce tvoří hornina a zbytek je led. Narozdíl od Pluta Charon pravděpodobně nemá atmosféru. Další podrobnosti

Automatické sondy mohou kontaminovat Mars pozemskými bakteriemi. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že se tak už téměř s jistotou stalo. Podle odhadů francouzského experta Andrého Debuse už byla na Mars přepravena možná miliarda bakteriálních spor. Tyto spory prozatím setrvávají na povrchu planety ve spícím stavu, bez přístupu k vodě a výživě či dostatku tepla. "Bakterie jsou odolnější, než si vědci donedávna mysleli," dodává Debus. "I na Marsu mohou přežít."

Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír pozorovali začátkem listopadu dopad meteoritu na povrch Měsíce; o svém pozorování informovali začátkem letošního roku. Objekt, jenž dopadl na okraj oblasti Mare Imbrium, vyhloubil kráter široký tři metry o půlmetrové hloubce. Monitorování dopadů malých vesmírných těles na povrch našeho souputníka je součástí příprav k návratu Američanů na Měsíc, k němuž by mělo dojít za 14 let. Další podrobnosti

ČTK, Gazeta Wyborcza/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 3/2006, 14. - 20. ledna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.