Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 27

Křečci mají s lidmi mnoho společného, říkají vědci z univerzity v americké Atlantě. Jsou-li vystaveni neočekávanému stresu, například při náhlé konfrontaci s dominantními jedinci vlastního druhu, začnou produkovat zvýšené množství hormonu kortisolu, který podporuje chuť k jídlu. Stresovaní jedinci proto nadměrně konzumují a přibývají na váze. Vědci doufají, že jim výzkum obézních křečků pomůže při vývoji nových léků proti lidské obezitě.

Tradiční součástí jihoamerického jídelníčku jsou morčata. Jejich maso má však bledou až olovnatou barvu, což způsobuje, že se k němu mnoho lidí, včetně potenciálních zahraničních zákazníků, staví zdrženlivě. Peruánští vědci se proto v uplynulých deseti letech usilovně snažili vyšlechtit nový druh morčete s masem "stravitelnější" barvy a nakonec se jim to podařilo. Nové morče má maso růžové jako losos a navíc je o něco větší než běžné peruánské morče domácí.

V Austrálii zemřela na selhání srdce sloní želva Harriet, jeden z nejstarších tvorů naší planety. Loni jí bylo 175 let a podle tradice šlo o jednu z želv, které v roce 1835 odvezl slavný přírodovědec Charles Darwin z Galapág do Londýna. Zkouška DNA prokázala, že se Harriet narodila asi roku 1830. Vědci však zároveň zjistili, že patří k želvímu poddruhu z galapážského ostrova, který Darwin při své zastávce na cestě kolem světa nenavštívil. Přivézt ji nicméně mohl.

V chladných dnech opice na fíkovníku nehledejte, říkají skotští zoologové, kteří pozorovali déle než půl roku skupinu mangabejů pláštíkových v pralesích Ugandy. Pokud je však nějakou dobu slunečno, opice se na fíky vydají. Podle vědců je mangabejům nepochybně známá souvislost mezi slunečním zářením a zráním ovoce. Jednoduše vědí, že teplé počasí toto zrání urychluje. Jejich zájem o fíky není tedy vyvolán jen smyslovými vjemy, třeba vůní, jak se dříve předpokládalo.

Bacidia polychroa. To je vědecký název lišejníku, který byl nedávno znovu objeven v rakouské části národního parku Podyjí. Vědci byli tímto nálezem doslova nadšeni, protože se domnívali, že tento druh v Podyjí dávno vyhynul. Přítomnost lišejníků je obecně považována za důkaz vysoké kvality životního prostředí. Rakouští vědci uvádějí, že v divokém Podyjí se vyskytuje desetkrát více rostlinných druhů, než v zemědělsky intenzivně využívaném regionu Weinviertel severně od Vídně.

Pavouci chytali svou kořist do kruhových sítí už v dobách dinosaurů. Prokázal to nález 110 milionů let starého kusu jantaru, ve kterém bylo konzervováno 26 vláken z pavoučí sítě a v nich noha vosy, roztoč a brouk. Z genetického rozboru nálezu podle vědců vyplývá, že pavouci tkali své sítě zřejmě už před 136 miliony let... Na počátku měsíce června byl také ohlášen nález dosud nejstarší fosilie samotného pavouka - měří pouhé dva milimetry a je starý 120 milionů let.

Náhrdelníky z provrtaných ulit mořských měkkýšů, pomalovaných okrovým barvivem. Tak zřejmě vypadaly nejstarší šperky historie. Před 75 tisíci lety se jimi zdobili lidé v jižní Africe, jak roku 2004 prokázal nález v jedné tamní jeskyni. Tým vědců, který ulity našel, se poté věnoval pátrání v muzejních depozitářích a hledání analogií. Výsledkem byl objev ještě starších provrtaných ulit z nálezů v Alžírsku a Izraeli. Ty byly součástí náhrdelníků už před 100 tisíci lety!

Skupinu sedmi pyramid s hrobkami, starou zhruba 3000 let, objevili čínští archeologové v severovýchodní provincii Ťi-lin. Pomohla jim k tomu voda, která jednu z pyramid poškodila. Stavby z doby bronzové nejsou v dobrém stavu a jejich původní vzhled ani rozměry nelze odhadnout. Největší z nich byla pravděpodobně třístupňová, 50 metrů dlouhá a 30 metrů široká. Uvnitř této pyramidy se nachází kamenný sarkofág některého z místních vládců, zakrytý žulovou deskou.

Asi kilometr jižně od daleko slavnějších pyramid u egyptské Gízy byl tamními badateli odkryt hrob z období 26. dynastie, tedy asi 2500 let starý. Obsahuje dva metry dlouhý, červenou, modrou a zelenou barvou zdobený sarkofág s hieroglyfickými nápisy, který ve svých útrobách skrývá mumii, uloženou v dalším sarkofágu ve tvaru lidského těla. Agenturní zprávy hovoří rovněž o nálezu pohřebního věnce z květin. Další podrobnosti o nálezu zatím nejsou známé.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 27/2006, 1. - 7. července.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.