Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 25

Nejnohatějším zvířetem planety je vzácná, asi 3 centimetry dlouhá kalifornská stonožka Illacme plenipes, která se vyskytuje pouze ve vlhkých lesích oblasti San Benito County. Naposledy byla spatřena roku 1926 a teprve nedávno se vědcům podařilo odchytit 12 nových jedinců. Samečkové těchto stonožek mívají průměrně 300 až 400 noh, samičky jsou na tom s nohama ještě lépe. Vědci dokonce objevili stonožčí rekordmanku, které napočítali symbolických 666 noh.

Asi 1330 sladkovodních kytovců delfínovců induských žije podle posledních odhadů na dvousetkilometrovém úseku řeky Indu mezi městy Guddu a Sukkur v jižním Pákistánu. Je to přibližně o 230 kusů víc, než před pěti lety. Podle vědců nejspíš delfínovcům pomohl přísný zákaz jejich lovu. Přesto však tito vzácní tvorové nepřestávají být v ohrožení. Na likvidaci jejich populace by stačila jediná havárie některé z továren v této hustě zabydlené oblasti povodí Indu.

Ježíš byl silný muž a měřil 187 centimetrů. K tomuto závěru došel italský neurochirurg Nicolo Cinquemani po důkladné expertize tzv. Turínského plátna. Do něj byl údajně zabalen mrtvý Kristus po sejmutí z kříže a zachoval se na něm dvojitý otisk jeho těla. Vědci Cinquemaniho odhad zpochybňují, mimo jiné proto, že látka se během staletí mohla srazit. I pravost samotného plátna bývá zpochybňována. Vědecké analýzy zatím jednoznačně neprokázaly, ze které doby plátno pochází.

Ostatky jedenácti dinosaurů, objevené před časem v severním Německu, nepatří mláďatům, ale dospělým trpasličím jedincům. Prokázala to mikrostrukturální analýza kostí. Zajímavé je, že se jedná o miniaturní sauropody, zvířata, která za optimálních podmínek dorůstala dvaceti až čtyřiceti metrů - Europasaurus holgeri ze severního Německa měřil na délku maximálně šest metrů. Před 154 miliony let obýval některý z ostrovů v jurském moři. Proto byl tak malý.

Delegace evropských archeologů si prohlédla domnělé pyramidy, které v bosenském regionu Visoko objevil amatérský badatel Semir Osmanagič. Podle něj pyramidy zbudovali před 12 tisíci lety Ilyrové. Archeologové prozkoumali kamenné bloky, vykládané Osmanagičem za dílo lidských rukou a označili je za zcela přirozené geologické struktury. Zklamaní amatéři teď vkládají poslední naději na potvrzení své hypotézy do expertů UNESCO, kteří by se co nevidět také měli do Bosny dostavit.

Vědci z barcelonské univerzity zkoumali zbytky tekutin ze dna tří nádob z hrobky faraona Tutanchamona. Ve všech bylo víno, v každé však jiné. Červené vědci čekali. Překvapila je přítomnost bílého vína, o němž se dosud předpokládalo, že se začalo vyrábět asi o 1500 let později. Vědci také odhalili tajemství záhadného nápoje "shedeh", o němž se nevědělo, zda se vyráběl z vína nebo granátových jablek. Podle expertů šlo o sladký vinný nápoj likérového typu.

Nedaleko arizonského Phoenixu byla nedávno objevena skalní rytina, zachycující štíra a hvězdy v takové vzájemné konstelaci, že by se podle amerických astronomů mohlo jednat o záznam výbuchu supernovy jižně od souhvězdí Štíra, k němuž došlo roku 1006. Podle dobových svědectví tato "nová hvězda" zářila dva roky a svou jasností se blížila Měsíci v úplňku. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, pomohla by archeologům s datováním dalších rytin na americkém Jihozápadě.

Britští vědci představili veřejnosti prototyp robotizovaného vozítka Bridget, které by mělo v roce 2011 přistát na povrchu Marsu. Jeho hlavním úkolem bude odhalování případných známek minulého nebo současného života na rudé planetě. Robot, jehož vývoj přišel na 150 milionů eur, by se měl po povrchu Marsu pohybovat rychleji, měl by být spolehlivější a měl by také na Zemi dodat víc informací, než oba americké marsochody Spirit a Oportunity dohromady.

Okrajem naší galaxie vede cosi jako "kosmická rychlodráha" dlouhá 30 tisíc světelných let, po níž se řítí hvězdy rychlostí kolem 830 tisíc kilometrů za hodinu. Její objev oznámili američtí a italští odborníci. Jedná se podle nich o proud hvězd z prastaré hvězdokupy, roztrhané před víc než miliardou let působením vnějších sil naší galaxie. Podle astronomů existují možná takových hvězdných proudů v okolí Mléčné dráhy stovky nebo tisíce. Zatím byly objeveny tři.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 25/2006, 17. - 23. června.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.