Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 24

V britských obchodech se objevily první ekologické plastové lahve. Vyrábějí se z obilnin a na rozdíl od běžných lahví se v půdě rychle rozkládají. Ochránci přírody takové produkty vítají, zároveň však upozorňují, že i samotný obsah lahví - balená voda - je v podstatě neekologický. Jak prokázala studie amerických vědců, její zpracování, balení i doprava značně zatěžují životní prostředí. Podle ekologů jde přitom o zcela zbytečný výrobek. Od vody z kohoutku se mnohdy prakticky neliší.

Americké město New Orleans se pomalu propadá - vyplývá to ze satelitních měření. Průměrný pokles je asi šest milimetrů za rok, v některých okrajových čtvrtích až 29 milimetrů. Důvody poklesu zatím nejsou známé. Město podle vědců leží víc než o metr níže, než před 40 lety, kdy byly postaveny hráze na ochranu před záplavami. I to může být jednou z příčin, proč došlo v New Orlenas k tak obrovským škodám po loňském řádění hurikánu Katrina.

Sto metrů pod lomem nedaleko izraelského města Ramla byla objevena velká vápencová jeskyně s podzemním jezerem a v ní dosud neznámé druhy slepých korýšů, štírů a bezobratlých. Podle odborníků se tento jeskynní systém nacházel pět milionů let v naprosté izolaci - leží totiž pod vrstvou křídy, která do něj nepropustila žádnou vodu ani živiny z vnějšího světa. V jeskyni tak vznikl uzavřený nezávislý ekosystém, jehož základní potravinovou složkou byly podle vědců bakterie.

V jeskyni u obce Vilhonneur v jihozápadní Francii našli archeologové kostru muže starou 27 tisíc let a na stěně možná nejstarší známé vyobrazení lidské tváře. Pravěký tvůrce mírně dotvořil přirozený tvar kamene, rozbrázděného rýhami, které představují vlasy, oči, nos a ústa. V jeskyni se nachází i negativní otisk ruky - jakýsi podpis pravěkého tvůrce. Pokud výtvory z Vilhonneur pocházejí ze stejné doby jako nalezené kosti, jsou asi o 14 tisíc let starší, než slavné malby z jeskyně Lascaux.

Trpasličí lidé druhu Homo floresiensis dovedli vyrábět nástroje. Ve své studii v odborném časopise Nature to tvrdí australští vědci, kteří pod vedením Adama Brumma z Australské národní univerzity prozkoumali na 500 kamenných artefaktů z indonéského ostrova Flores, přičítaných dříve některému z druhů moderního člověka. Objev prý donutí vědce přehodnotit teorii o vztahu mezi velikostí mozku a promyšleným chováním. Floreský člověk měl totiž mozek velký asi jako grapefruit.

Na jednom z kamenů nejvýchodnějšího úseku Velké čínské zdi u obce Čchin-chuang-tao v severovýchodní Číně, objevili badatelé vyrytou šachovnici, jejíž stáří odhadují na 700 let. Na stejném místě našli i herní plán jiné hry, nazývané "Tygr požírá ovci". Místo nálezu se nachází poblíž jedné ze strážních věží, a tak je podle archeologů pravděpodobné, že šachovnici i herní plán vyryli do kamene vojáci, kteří si hrou krátili dlouhou chvíli při poněkud jednotvárné strážní službě.

Před 55 miliony let byla oblast dnešního severního pólu subtropickým rájem s průměrnými teplotami kolem 23 stupňů Celsia. Bylo to v době, kdy podle expertů došlo vinou skleníkového efektu k prudkému oteplení naší planety. Co ho způsobilo vědci zatím nevědí. Mohl to být lesní požár obrovských rozměrů nebo mohutná sopečná erupce, následovaná nárůstem množství oxidu uhličitého v atmosféře. Také mohlo dojít k náhlému uvolnění metanu, skrytého pod mořským dnem.

Antarktický ledovec pod sebou zřejmě ukrývá gigantický kráter o průměru 480 kilometrů. Prozradily to satelity NASA, které měří jemné odlišnosti v gravitaci Země. Podle odborníků by mohlo jít o stopu po nárazu asteroidu, který před 250 miliony let patrně způsobil náhlou změnu klimatu a tím i největší masové vymírání na naší planetě. Během něj na Zemi vymizelo 95 procent mořských a 70 procent suchozemských živočišných i rostlinných druhů.

Asteroid Itokawa, z něhož loni odebírala vzorky japonská sonda Hayabusa, je zřejmě jen nepříliš stabilním slepencem kamení a prachu, který drží pohromadě jen gravitační síla. Podle japonských astronomů je Itokawa typickým představitelem planetek, obíhajících na blízkozemních drahách. Podobná nestabilní tělesa by pro nás zřejmě představovala menší nebezpečí než tělesa kompaktní, míní vědci. Je totiž možné, že by se při srážce se Zemí rozpadla a částečně shořela v atmosféře.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 24/2006, 10. - 16. června.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.