Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 22

U břehů jihoitalské Kalábrie byla nedávno pozorována dravá muréna jávská. Vědci jsou tím sice potěšeni, zároveň však jimi zmítají obavy. Podle italských ichtyologů je přítomnost této třímetrové ryby signálem, že Středozemní moře je pořád relativně zdravé a čisté - jinak by se v něm muréna jen těžko objevila a hlavně přežila. Protože však murény jávské žijí obvykle jen v tropických vodách, mohl by být její výskyt dalším z řady důkazů o postupném oteplování Středozemního moře.

Z Japonska vyplula vědecká expedice do Pacifiku a antarktických vod. Čtyři expediční plavidla mají v plánu ulovit pro vědecké účely na 260 plejtváků a vorvaňů. Japonští vědci chtějí údajně studovat vliv znečištění moří na tato zvířata. Ekologické organizace však tvrdí, že ve skutečnosti se jedná o komerční lov, protože maso ze zabitých kytovců nakonec skončí na japonských trzích. Komerční lov velryb je už dvacet let zakázán, pro vědecké účely je však v omezené míře povolen.

Jediný kytovec Baltského moře, sviňucha obecná, je ve vážném ohrožení. Podle údajů biologů žije těchto malých mořských savců v Baltu maximálně dva a půl tisíce a stále jich ubývá. Příčinou je podle vědců nadměrný rybolov a používání volně plujících rybářských sítí z nylonu, do kterých se sviňuchy snadno zapletou a uhynou. Evropská unie má v roce 2008 používání těchto sítí zakázat, hodlá také zřídit na moři ochranné zóny. Otázka je, zda budou mít koho chránit.

Vědci z německé výzkumné lodi Meteor objevili na Středoatlantském hřbetu v hloubce tří kilometrů horký pramen, z něhož vyvěrá voda o teplotě 407 stupňů Celsia. Je to nejvyšší teplota podmořského pramene, jaká kdy byla naměřena. Za tak vysoké teploty a velkého tlaku se voda proměňuje v páru, která uvolňuje částice z okolních hornin jiným způsobem než voda. Vznikají přitom zvláštní roztoky, které zásobují ekosystém důležitými živinami - metanem, vodíkem a sirovodíkem.

Poblíž Chesterfieldských ostrovů v Pacifiku chytili francouzští výzkumníci ve čtyřsetmetrové hloubce samici korýše druhu Neoglyphea neocaledonica. Živočich podobný langustě byl značně agresivní a zaútočil na ně klepety. Přitom by měl být dobrých 50 milionů let vyhynulý! Glypheoidi jsou považováni za předky krabů, humrů nebo langust a dosud byli známí jen z fosilních nálezů. Jediného dalšího glypheoida, ovšem jiného druhu, vylovili roku 1908 u Filipín. Identifikován byl až roku 1975.

Pozůstatky trpasličích lidí, objevené na indonéském ostrově Flores a popsané jako nový lidský druh prý ve skutečnosti patřily lidem s genetickou vadou, způsobující zmenšování těla a mozku. Tvrdí to v časopise Science skupina amerických vědců. Mozek floreského člověka jim připadá příliš malý. Nechtějí se také smířit s tím, že by floreští lidé byli schopni vyrobit tak dokonalé kamenné nástroje, jaké se našly spolu s kostmi. Většina vědců se však s existenci floreských "hobitů" dávno smířila.

K sibiřskému jezeru Bajkal se v létě vypraví takřka třicetičlenný mezinárodní vědecký tým archeologů, antropologů, geografů, genetiků a klimatologů. Vědci by rádi přišli na to, proč v sedmém a šestém tisíciletí před naším letopočtem asi na 1200 let lidé okolí Bajkalu zcela opustili a zda za to nemohla změna klimatu. Zkoumáním lidských ostatků by také chtěli zjistit, zda byly nově příchozí populace geneticky a kulturně příbuzné s původními obyvateli bajkalské oblasti.

Egyptští archeologové objevili v moři u Aríše na severu Sinajského poloostrova zbytky římského města. Třicet metrů pod hladinou se nachází trosky pevnosti, lázní, řady dalších budov a také čtyř mostů. Mezi kamennými kvádry leží na mořském dně bronzové nádoby, úlomky keramiky a také mince, které by v budoucnu mohly archeologům prozradit i víc, než jen to, že město bylo postaveno někdy mezi lety 30 před Kristem a 395 po Kristu, kdy byl Egypt pod římskou nadvládou.

Staré pohřebiště předincké kultury Močiků El Brujo na severním pobřeží Peru u města Trujillo, vydalo zvláštní nález - bohatě tetovanou mumii mladé dívky, pohřbenou asi roku 450 našeho letopočtu. Mrtvá měla u sebe zlaté šperky zdobené polodrahokamy, zlaté šicí jehly a čelenky. Archeology zarazilo, že pohřební výbava mrtvé dívky obsahovala i válečné kyje, které se v ženských hrobech Močiků nevyskytují. Snad to byla válečnice, říkají. Ale příliš jisti si tím nejsou.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 22/2006, 27. května - 2. června.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.