Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 21

20. květen 2006

Skvrnití medvědi, mamuti versus teplo, dinosauři na Blízkém východě, kamenné nástroje z Jeruzaléma, popsané sekerky z Tamilnádu, korejské město pod hladinou, africký svědek dávné kolize, superteleskop Lofar, Indie a Nigérie míří k Měsíci.

V severní Kanadě už dlouho kolují zvěsti o spatření podivuhodně zbarvených medvědů, vyznačujících se bílou srstí s velkými hnědými skvrnami. Že tato vyprávění nejsou žádnými báchorkami se prokázalo minulý měsíc, kdy bylo jedno takové zvíře zastřeleno americkým lovcem na arktickém Banksově ostrově. Testy DNA prokázaly, že jde o potomka samce medvěda grizzly a samice medvěda ledního. Je to vůbec první zaznamenaný kříženec těchto dvou medvědích druhů ve volné přírodě.

Za vymření mamutů není odpovědný člověk, říká Dale Guthrie z Aljašské univerzity ve Fairbanksu. Prokázalo to radiokarbonové datování fosilních pozůstatků několika set zvířat z Aljašky a Yukonu. V době, kdy do těchto končin před 12 300 lety dorazili první lidé, mamutů už kriticky ubývalo. Na jejich populaci se podle Guthrieho negativně podepsalo především postupné oteplování, které změnilo skladbu potravních zdrojů. Lidé možná konec mamutů urychlili, rozhodně ho však nezavinili.

Dinosauři žili kdysi i na Blízkém východě. Z jedné lokality poblíž Jeruzaléma jsou například známé dinosauří stopy, poblíž syrského Damašku byl před časem nalezen úlomek holenní kosti dalšího ještěra. Z jiholibanonského Džazzínu zase pocházejí dva nálezy zubů býložravého brachiosaura. První byl objeven roku 1969 a druhý letos. Brachiosauři žili na Zemi před 130 až 145 miliony let. Hodně se podobali žirafám, vážili však až 80 tun a hlavu nosili 12 metrů vysoko.

V areálu židovské osady Ramat Rachel nedaleko Jeruzaléma bylo při kopání základů pro nové domy objeveno na deset tisíc kamenných nástrojů z období středního paleolitu, starých přibližně 50 až 200 tisíc let. Pravěké sběrače a lovce do těchto míst přilákala nejspíš právě bohatá ložiska tvrdého křemence, z něhož své nástroje zhotovovali. K podobným nálezům před časem došlo i na dalších dvou místech dnešního Jeruzaléma - na hoře Skopus a v ulici, nazývané Údolí duchů.

V jihoindickém státě Tamilnád se našly dvě tři a půl tisíce let staré kamenné sekerky. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby do nich nebyly vyryté znaky, které v té době používali lidé pokročilé harappské kultury v tisíce kilometrů vzdáleném údolí řeky Indu. Podle indických vědců je to důkaz, že se v obou oblastech možná používalo stejného, patrně drávidského jazyka. Před časem však trojice amerických vědců zpochybnila, že by harappské znaky vůbec nějaký jazyk zachycovaly.

Při rekonstrukčních pracích na vodním díle Jün-feng poblíž čínsko-severokorejské hranice odhalila snížená hladina pobořené hradby 2000 let starého města. Jsou čtyři metry silné a bývaly obklopené příkopem. Oblast tehdy ovládali králové korejské dynastie Kogurjo, jejichž éra je považována za jeden z vrcholů korejské kulturní a politické moci. Na dně vypuštěné nádrže po nich zůstaly nejen ruiny, ale zhruba dvacet kilometrů od města i velké pohřebiště s 2360 hroby.

Před 145 miliony let dopadl na území dnešní Jihoafrické republiky asteroid o průměru 5 až 10 kilometrů. Vyhloubil 160 kilometrů široký kráter Morokweng, ukrytý dnes pod pískem pouště Kalahari. Při hloubkových vrtech tu vědci narazili na zvláštní tmavé balvany. Jeden z nich, velký jako volejbalový míč, vyzvedli a s překvapením zjistili, že se jedná o zbytek mateřského tělesa, které kráter vyhloubilo. Až dosud se nepokládalo za možné, že by byli podobní svědkové dávných kolizí někdy nalezeni.

V roce 2008 by mělo být dokončeno propojení soustavy antén, vytvářející dosud nejúčinnější systém radioteleskopů, nazývaný německými a nizozemskými astronomy Lofar. Systém, ve kterém budou pracovat desítky antén po celé Evropě, by měl získávat údaje z nejvzdálenějších koutů vesmíru, data budou vyhodnocovat německé a nizozemské superpočítače. Podle vědců prý dovedou propojené malé teleskopy dodávat kvalitnější údaje, než dosavadní velké radioteleskopy.

Indie vyšle počátkem roku 2008 k Měsíci satelit Čandrájan-1, který by měl našeho souputníka obíhat celé dva roky po polární dráze. Sonda ponese radarové zařízení NASA určené k mapování povrchu a také kameru pro snímky s vysokým rozlišením. Další vědecké přístroje dodá Indům Evropská kosmická agentura... Plány s dobýváním Měsíce oznámila nedávno také Nigérie. Podle vládního rozhodnutí by se měl do roku 2030 po povrchu Luny projít nigerijský kosmonaut. Počkejme a uvidíme.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 21/2006, 20. - 26. května.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.