Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 10

Je známo, že evropští a američtí sladkovodní úhoři se rozmnožují pouze v Sargasovém moři jižně od Bermud. Kde se třou úhoři japonští se nevědělo - v cestě do Atlantiku jim stojí hráz americké pevniny. Odborníci z Tokijské univerzity však nedávno informovali, že se jim místo, kde k rozmnožování dochází, podařilo objevit. Japonští úhoři se třou vždy za první měsíční čtvrti poblíž podmořských hor ve vodách souostroví Severní Mariany, jižně od Japonska.

Mořští biologové zatím přes veškerou snahu neobjevili ani jediný druh žraloka, který by žil ve větší než tříkilometrové hloubce - pravděpodobně proto, že tam žraloci nenacházejí dost potravy. Je to špatná zpráva jak pro odborníky, tak i pro samotné žraloky, kteří jsou v mělčích vodách daleko víc ohroženi těsným kontaktem s rybáři. Hlavní problém žraloků tkví v nedostatku mláďat. Přibývá jich jen pomalu a intenzivní lov je může snadno zdecimovat.

Pátrání po tajemném velkém lidoopovi, který údajně žije v džunglích Malajsie, je pouze věcí Malajců. Úřady svazového státu Johor, odkud poslední dobou přicházejí hlášení o výskytu neznámého tvora, oznámily, že každému cizinci, který se za lidoopem vydá, hrozí tříleté vězení nebo pokuta do výše 2500 dolarů. Povolení k pátrání v johorské džungli mohou získat jen občané Malajsie, a to za pouhý dolar. Také dvě vědecké expedice, které se do džungle chystají, budou čistě malajsijské. Další zajímavosti a videosekvence

Severně od egyptského hlavního města Káhiry bylo nalezeno několik žulových soch, které zřejmě zpodobňují faraona Ramesse II. Některé z nich váží až pět tun a hlava největší z nich nese zcela nepochybně rysy tohoto úspěšného panovníka 19. dynastie, který vládl Egyptu celých 66 let. Za jeho panování bylo vztyčeno velké množství soch a postaveno mnoho chrámů, mezi nimi i chrám boha slunce Rea, v jehož troskách byly sochy faraona Ramesse II. objeveny.

Parthenón, chrám bohyně Athény na Akropoli uprostřed řeckého hlavního města, nebyl v antických dobách tak bílý jako je dnes. Mramorové sloupy, sochy i reliéfy byly barevné. Víme o tom nejen díky zmínkám v dílech antických autorů, zbytky barvy byly odhaleny i během rekonstrukce chrámu, při jeho čištění za pomoci laseru. Na sochách západního vlysu se našly stopy minerálu hematitu, kterým se barvilo na červeno, egyptské modři a také zelenomodrého nerostu malachitu.

Od počátku 16. do konce 18. století panovalo v Evropě chladnější klima. Příčiny této "malé doby ledové" nebyly zatím dostatečně objasněny. Podle nové hypotézy nizozemských vědců stojí možná za poklesem průměrných teplot epidemie moru, která postihla kontinent ve 14. století a zkosila každého třetího Evropana. Na opuštěných usedlostech vyrostly miliony stromů, které z atmosféry vstřebávaly oxid uhličitý, což mohlo mít na vývoj klimatu negativní dopad.

Při hledání dávno rozpadlých mayských měst v guatemalské džungli pomáhají archeologům i družice. NASA jim poskytla snímky s vysokým rozlišením, pořízené družicí IKONOS, a také údaje, nasbírané speciálním radarovým zařízením. Toto zařízení umožňuje snímkovat povrch země nejen skrz oblačnost nebo sněhovou pokrývku, ale i přes záclonu tropické vegetace. Díky nové metodě byly nedávno objeveny ruiny dosud neznámého mayského sídliště poblíž obce San Bartolo.

Hubbleův kosmický teleskop pořídil zatím nejostřejší a nejpodrobnější snímek cizí galaxie. Jedná se o spirální galaxii M101 ze souhvězdí Velké Medvědice, která čítá zhruba miliardu hvězd a v průměru měří 170 tisíc světelných let - je tedy zhruba dvakrát tak velká jako naše Galaxie. Snímek vznikal devět let a je složen z jedenapadesáti jednotlivých fotografií. Expozice trvala tak dlouho, protože světlo z galaxie M101 k nám letí 25 milionů let a je velmi slabé.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír oznámil, že jako první ze tří zbývajících amerických raketoplánů bude z provozu vyřazen raketoplán Atlantis. Má se tak stát roku 2008. Do té doby absolvuje Atlantis ještě čtyři nebo pět letů k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zbývající raketoplány Discovery a Endeavour budou podle plánu odstaveny nejpozději do roku 2010. Do roku 2014 by pak měla světlo světa spatřit nová generace vesmírných dopravních prostředků.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 10/2006, 4. - 10. března.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.