Novinky, zajímavosti, kuriozity

Odborníci, kteří v muzeu v italském Bolzanu pečují o mrazem konzervované tělo "muže z ledovce", přezdívaného Ötzi, oznámili, že s pomocí rentgenu objevili v jeho kostech bubliny. Ty mohly vzniknout působením bakterií, což by pro Ötziho nebylo dobré, může však také jít o běžné vzduchové bubliny, které mumii nijak neohrozí. Muzeum teď hledá firmu, která by analyzovala vzduch v místnosti, kde je mumie uložena. Přítomnost bakterií v Ötziho těle se tak buď potvrdí nebo vyvrátí.

Ukřižovaný Ježíš nezemřel na ztrátu krve, ale na plicní embolii - tvrdí to Benjamin Brenner, profesor z izraelské Haify. Podle jeho hypotézy vedla u Ježíše dlouhá nehybnost, spojená s mnohačetnými poraněními a dehydratací ke vzniku krevní sraženiny, která mu zablokovala průtok krve do plic. Brenner poukazuje i na skutečnost, že podle odborných studií právě rodáci z Galileje na severu Izraele, odkud pocházel i Ježíš, trpí často trombofilií a jejich krev je náchylná ke srážení.Další podrobnosti

Izraelským přírodovědcům se podařilo vypěstovat sazenici datlovníku ze semínka, starého více než 2000 let. Jedná se o původní judský datlovník, jehož plody byly ve starověku velmi oblíbené a který dávno vymizel. Současné izraelské datlové palmy jsou trochu jiné - pocházejí totiž z Kalifornie. Datle se kdysi používaly k léčbě infekcí a nádorů. Vědci doufají, že jim genetické expertizy datlového Metuzaléma pomohou odhalit medicínsky využitelné vlastnosti, které současným datlím chybí.

Brazilští paleontologové představili veřejnosti vzácnou fosílii krokodýla, starou 90 milionů let. Zkamenělý Baurusuchus salgadoensis byl nalezen v brazilském státě Sao Paulo roku 1990. Preparace a skládání jeho tři a půl metru dlouhé kostry zabraly konzervátorům celých 15 let. Jde o výjimečný exemplář - nechybí mu totiž žádná kost a má i kompletní chrup. Baurusuchové byli podle vědců převážně suchozemští tvorové. Jejich pozůstatky se nalézají také v Africe, Indii a Pákistánu.

Nejen v Austrálii - i na pobřeží Severního moře občas bez zjevné příčiny uvíznou velcí mořští kytovci, třeba vorvani. Němečtí vědci Klaus Wanselow a Klaus Ricklef prozkoumali historické záznamy o těchto událostech za posledních 300 let a porovnali je s údaji o slunečních skvrnách. Vyšlo jim, že k většině uvíznutí vorvaňů došlo v období zvýšené sluneční aktivity, která nepříznivě ovlivňuje magnetické pole Země. Právě podle něj se pravděpodobně vorvani pod vodou orientují.

12. června byl ze základny Esrange na severu Švédska vypuštěn obrovský balon, naplněný heliem, který nesl neobvyklý náklad - kromě jiných vědeckých přístrojů i dvě a půl tuny těžký teleskop BLAST. V historii je to vůbec poprvé, kdy se americká NASA pokusila o výzkum vesmíru s pomocí obřího balonu, vznášejícího se ve výšce kolem 40 kilometrů. V budoucnu by takto měly být prováděny především astrofyzikální experimenty a výzkum kosmického záření.

Polární záře vznikají působením částic, vyvržených Sluncem, na magnetosféru Země, která je odklání k magnetickým pólům. Stejné je to i na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, odkud také známe polární záře. K podobným jevům dochází také na Marsu. Jak však svými přístroji zaznamenala evropská sonda Mars Express, marsovské polární záře se neobjevují u pólů, ale jen nad oblastmi, kde na povrch planety vystupují magnetické horniny. Magnetické pole Marsu je totiž velmi slabé.

Sonda Cassini, která krouží kolem Saturnu, nadále svými přístroji zkoumá jeho měsíce - zejména pak Titan, pokrytý hustou dusíko-metanovou atmosférou. Sonda pořídila sérii infračervených snímků povrchu tohoto měsíce, na nichž je vidět zvláštní útvar, který je velmi pravděpodobně sopkou. Vulkán je široký 32 kilometrů a podle odborníků není aktivní. Nedá se však vyloučit, že podobných sopek je na Titanu víc. Možná i činných. Nechrlí ovšem lávu, ale částečky ledu.

Američtí astronomové objevili nejmenší známou exoplanetu - těleso, obíhající kolem cizí hvězdy. Hmotnost této planety je zhruba šest až sedmapůlkrát vyšší, než je hmotnost naší Země a nepřímé důkazy prý svědčí o tom, že nejde o plynnou planetu. Svou hvězdu, Gliese 876 v souhvězdí Vodnáře, oběhne za pouhé dva dny - je od ní totiž vzdálená jen 3 miliony a 200 tisíc kilometrů. Objevit exoplanetu s podobnými charakteristikami, jako má naše Země se bohužel dosud nepodařilo.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.