Novinky, zajímavosti, kuriozity

Ještě před sto lety žilo v Indii 40 tisíc tygrů, nyní se jejich počet odhaduje na méně než desetinu tohoto stavu. Mohou za to pytláci, kteří tygry loví kvůli jejich zubům, kostem a pohlavním orgánům, používaným v tradiční čínské medicíně. Aby mohli ochránci přírody tygry chránit, potřebují podrobně znát tygří zvyklosti. V přírodním parku Sunderbans proto čtyři tygry odchytí a připevní jim na krk obojky s vysílačkami. Za pomoci družice pak budou na dálku sledovat jejich pohyb i chování.Další podrobnosti

Letos v březnu byly v americké Montaně poprvé v historii nalezeny zkamenělé tyranosauří kosti, obsahující i fosilní zbytky kostní dřeně. Jejich analýza prokázala, že kosti patřily samici, která se chystala ke snášení vajec. Podobné tkáně, bohaté na vápník, obsahují v době tvoření vaječných skořápek i kosti samic současných pštrosů. Pro vědce jsou tak výsledky analýzy tyranosauřích tkání dalším z významných důkazů o přímé příbuznosti dinosaurů a současných ptáků.Další podrobnosti

Francouzští a egyptští archeologové objevili pod jedním z chrámů v egyptském Luxoru sochu faraona Neferhotepa I. v životní velikosti. Neferhotep I. byl dvaadvacátým panovníkem 13. dynastie a vládl na počátku 17. století před Kristem. Odborníci teď řeší, zda jeho sochu vyzvednou nebo ponechají na místě. Socha totiž leží nejen pod vrstvou písku, ale také pod hladinou spodní vody a navíc ve výklenku přímo pod základovou šachtou jednoho z chrámových obelisků.

První mikroprocesor spatřil světlo světa v listopadu 1971. Připomíná to výstava Mikroprocesory - srdce počítačů zahájená v Národním technickém muzeu v Praze. Do konce prázdnin tam uvidíte ty úplně nejstarší exempláře i nejnovější modely mikroprocesorů, bez nichž by dnes nefungovaly nejen počítače, ale ani žehličky nebo varné konvice. Většina exponátů pochází ze sbírky učitele Patrika Veselíka. Doprovodný program zahrnuje také blok přednášek pro odborníky i laiky.

Hvězdárna na pražském Petříně vystavuje vltavíny a pro velký zájem prodloužila tuto výstavu až do konce června. Vltavíny jsou ztuhlé kapky roztavené horniny, které vznikly před 15 miliony let při dopadu velkého asteroidu poblíž německého Nördlingenu a byly tlakovou vlnou odhozeny na území jižních Čech a Moravy. I tyto exponáty pocházejí ze soukromé sbírky. Sběratel Milan Prchal do ní shromáždil i kameny podobného původu z Libye, Thajska, Jávy, Austrálie a Peru.

2. června byl na kosmodromu Bajkonur v kazašské stepi položen základní kámen nového rusko-kazašského startovacího komplexu Bajterek, ze kterého by už za tři nebo čtyři roky měly startovat nové nosné rakety Angara. Ty by měly časem nahradit současné nepříliš ekologické Sojuzy, které používají jedovaté palivo. O Bajkonuru je známo, že jeho okolí je doslova zamořeno troskami vyhořelých pohonných jednotek, používaných při vynášení modulů do vesmíru.

Do seznamu objektů, které by v budoucnu mohly ohrozit naši planetu, přibyla v květnu další položka - kometa Catalina 2005 JQ5. Je to zatím největší objekt na kolizní dráze, o kterém astronomové vědí. V průměru měří asi 980 metrů. Ke srážce komety se Zemí by mohlo dojít v červnu 2085; pravděpodobnost, že k ní opravdu dojde, je však velmi malá - asi jedna ku třem stům tisícům. Astronomové dráhu komety upřesňují a dá se předpokládat, že nakonec možnost srážky zcela vyloučí.

K jinému tělesu, asteroidu Itokawa, se blíží japonská sonda Hayabusa. Měla by na něm přistát a odebrat geologické vzorky. Jde o první praktický pokus zjistit něco bližšího o složení blízkozemních planetek, které musíme znát, pokud bychom chtěli v případě ohrožení Země nebezpečné těleso z jeho dráhy odklonit. Upřesnit dráhu Itokawy pomáhali také hvězdáři z jihočeské Kletě. Pomocí radarů byly upřesněny i její rozměry. Má nepravidelný tvar, o nejdelší straně dlouhé 607 metrů.

Mezinárodní tým vědců stvořil počítačovou simulaci, která ukazuje, jak před přibližně 13 miliardami let vznikl vesmír a jak se postupně vyvinul do současné podoby. Simulace nazvaná Millennium Run by měla pomoci s objasňováním různých astronomických jevů. Snad také přispěje k osvětlení záhady nezářivé skryté hmoty, které je sice ve vesmíru většina, ale jejíž povahu a původ zatím nikdo nedovede vysvětlit. Na její existenci lze totiž usuzovat jen z nepřímých pozorování.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.