Novinky, zajímavosti, kuriozity

136 amerických měst se přihlásilo k cílům Kjótského protokolu, mezinárodní úmluvy o snižování emisí skleníkových plynů, jejichž stoupající podíl v atmosféře zřejmě vede ke globálnímu oteplování planety. Protokol začal platit před čtvrt rokem bez účasti Spojených států, které namítají, že přijetí úmluvy by poškodilo jejich ekonomické zájmy. Iniciátorem hnutí amerických měst je starosta Seattlu Greg Nickels, k přijetí Kjótského protokolu vyzývají i starostové New Yorku a Los Angeles.

Vinou klimatických změn se do roku 2080 zřejmě podstatně změní evropská flóra, některé rostliny vyhynou a objeví se přistěhovalci z jihu; ztráty na rostlinných druzích by mohly dosáhnout až 60 procent. Uvádí to nedávno zveřejněná studie Mezinárodní unie pro uchování přírody. Nejkatastrofičtější scénáře přitom počítají se zvýšením průměrné teploty v Evropě až o 3,6 stupně Celsia. Nejvíc podle autorů studie utrpí rostliny v horských oblastech, které nemají kam ustoupit.

Japonský geolog Šindži Toda tvrdí, že výběžek tektonické Filipínské desky pod Tokijským zálivem je ve skutečnosti samostatnou deskou o rozloze 10 tisíc čtverečních kilometrů. Pokud je to pravda, zkomplikuje se tím ještě více modelování tektonických procesů v této oblasti, která je jednou z nejaktivnějších seizmických zón na světě s mnoha zemětřeseními. Podle nejnovějších objevů by tu totiž na sebe tlačily hned čtyři desky - kromě dvou jmenovaných také Pacifická a Euroasijská.

Domorodé kmeny Ongeů a Andamanů z Andamanských a Nikobarských ostrovů v Indickém oceánu jsou pravděpodobně přímými potomky nejstarších lidí, kteří do Asie přišli před 50 tisíci lety z Afriky. Potvrdil to genetický výzkum, provedený experty Centra buněčné a molekulární biologie v Haidarábádu. Mitochondriální DNA domorodců, která se dědí výhradně po matce, je dokonce velmi blízká genetickým kořenům "matky lidstva". Ta žila v Africe někdy před 150 - 200 tisíci lety.

Nejstarší evropský nález pozůstatků moderních lidí Homo sapiens sapiens pochází z Mladečských jeskyní na Moravě. Kosti se našly roku 1881, až nyní se však podařilo za použití hmotnostní spektrometrie určit jejich přesné stáří - 31 tisíc let. Kosti uchovává jedno z vídeňských muzeí a zkoumali je proto tamní odborníci. Někteří archeologové však upozorňují, že ve hře jsou i o něco starší pozůstatky z jedné rumunské jeskyně. Není však jisté, zda patří lidem moderního typu.

V egyptském Abydu byl nalezen areál, kde se možná odehrály pohřební rituály po smrti faraona Hor-Ahy, pravděpodobného zakladatele první egyptské dynastie. Hor-Aha vládl přibližně 3150 let před Kristem a bývá ztotožňován s legendárním faraonem Mennim, sjednotitelem Horního a Dolního Egypta. Už z dřívějších dob jsou známé dvě Hor-Ahovy hrobky. Jak ta symbolická v Abydu, tak i skutečná hrobka poblíž Mennoferu však byly dávno vyloupeny.

V Olomouci - Slavoníně vykopali archeologové rozsáhlé žárové pohřebiště lidí mladobronzové lužické kultury z doby 1300 až 1000 let před naším letopočtem. Jedná se o největší pohřební areál z tohoto období, nalezený za posledních dvacet let. Obsahoval 80 hrobů. Popel zesnulých byl do nádob nebo jamek uložen spolu s četnými bronzovými předměty - jehlicemi, sponami nebo šperky. Našla se tu i bronzová břitva a kousek zlatého drátku.

Poblíž anglického Chesteru byly objeveny zbytky římské arény z doby kolem roku 100 našeho letopočtu. Spodní kamenné patro amfiteátru dosahovalo přibližně desetimetrové výšky, na něm pak byla dřevěná nástavba druhého patra. Amfiteátr pojal až 12 tisíc sedících diváků. Odborníci soudí, že Chester musel být významným římským sídlištěm, pokud měl tak velký amfiteátr; nevědí však proč. Uvažuje se, že se nejspíš měl stát nástupním místem k invazi Římanů do Irska, k níž ovšem nedošlo.

Láhev na šampaňské prý nevynalezli Francouzi, tvrdí to jedna italská archeoložka. Už v antice se prý podle ní používaly speciální nádoby s úzkým a dlouhým hrdlem, uzavírané upevněným korkem. Ten měl zabránit úniku šumivého vína, které se v nádobách uchovávalo. Francouzi tak prý pouze zdokonalili metody starých Římanů. Co této překvapivé hypotéze říkají francouzští milovníci sektů, o tom agenturní zprávy taktně mlčí.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.