Novinky, zajímavosti, kuriozity

Britská rozhlasová stanice BBC Radio 4 uspořádala internetové hlasování, ve kterém měli její posluchači rozhodnout o nejlepším vynálezu lidstva za posledních dvě stě let. K všeobecnému překvapení se vítězem ankety stalo - jízdní kolo. Svůj hlas mu dalo 60 procent posluchačů. Daleko za ním se na druhém až třetím místě umístilo tranzistorové rádio spolu s elektrickou indukční svíčkou s osmi procenty a až čtvrtý skončil počítač se šesti procenty hlasů.

Mrtvé moře vysychá. V tomto nejslanějším jezeře světa na hranicích Jordánska a Izraele klesla za 50 let hladina vody o 27 metrů. Zachránit by ho mohl ambiciózní projekt kanálu, který do něj chce přivést vodu z Rudého moře. Kanál by též sloužil k výrobě elektřiny a k získávání pitné a užitkové vody. Nejprve však bude nutné zjistit, nemůže-li provozování kanálu poškodit vzácné korálové útesy v Rudém moři. Ve hře jsou i vysoce ceněné léčivé účinky vody a soli z Mrtvého moře.

Ve vietnamské metropoli Hanoji byla při stavebních pracích zcela náhodou objevena dvojitá dřevěná rakev s dokonale zachovalou mumií asi šedesátiletého muže, zabalenou do několika vrstev velmi kvalitního hedvábí. Podle prvních ohledání je stará přibližně dvě stě let. Pro vietnamské archeology je to mimo jiné vzácná příležitost vidět na vlastní oči, do čeho se jejich předkové na počátku 19. století oblékali. Mrtvý byl totiž na cestu do záhrobí vybaven slušnou zásobou kalhot a košil.

Automatická kamera vyfotografovala v džungli na indonéském ostrově Borneo neznámé zvíře rezavé barvy s huňatým ocasem, podobné lišce. Má o něco delší zadní nohy, což podle vědců naznačuje, že část svého života tráví na stromech. Není vyloučeno, že do pralesa bude vyslána expedice, která se zvíře pokusí najít. Za poslední století bylo objeveno jen velmi málo nových savčích druhů. Šlo přitom výhradně o býložravce, což činí objev bornejské "pralesní lišky" ještě významnějším.

V americkém státě Iowa objevili paleontologové téměř kompletní lebku dosud neznámého druhu dinosaura z rodu Pachycephalosauridae, starou 66 milionů let. Tito býložraví ještěři velikosti koně měli hlavu pokrytou kostěnými výrůstky a rohy, které jim zřejmě sloužily nejen na obranu před predátory, ale samcům i při soubojích o samice. Pachycefalosauři měli nejsilnější lebky ze všech dinosaurů. Tloušťka lebeční kosti dosahovala u některých druhů až 25 centimetrů.

K dalšímu objevu nového dinosaura došlo v americkém Utahu. Poblíž města Green River bylo na jediném nevelkém nalezišti paleontology odkryto obrovské nakupení zkamenělých kostí druhu, který byl nazván Falcarius utahensis. Tento dosud neznámý tvor žil před 125 miliony let; pohyboval se po dvou, na délku měřil tři a půl metru, na výšku sotva metr a tělo měl pokryté peřím. Byl to býložravec, ale jeho kosti podle vědců ukazují na to, že měl masožravé předky.Další podrobnosti

Astronomové objevili 12 nových měsíců planety Saturn. Jsou to malá nepravidelná tělesa o průměru od tří do sedmi kilometrů, obíhající na poměrně vzdálených dráhách a většinou v opačném směru, než hlavní Saturnovy oběžnice. Měsíce byly objeveny pozemskými teleskopy dvou havajských observatoří. Podle objevitelů jde patrně o asteroidy, které se k Saturnu dostaly vlivem gravitace Jupitera. Počet známých Saturnových měsíců se novým objevem navýšil na 46.Další podrobnosti

Družici Mars Global Surveyor, která fotografuje povrch rudé planety, se možná podařilo najít zmizelou sondu Mars Polar Lander. Ta měla roku 1999 přistát v blízkosti jižní polární čepičky a hledat tam vodu, na konci přistávacího manévru se však navždy odmlčela. Spekulovalo se, že jí selhal brzdný mechanismus a že se rozbila o povrch. Snímky z orbity však ukazují v plánovaném místě přistání bílý bod, který by mohl být ztracenou, nerozbitou sondou; chystá se proto další snímkování.

Vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší nevede jen k oteplování Země, ale i ke snižování hustoty atmosféry. Nízká hustota prodlužuje životnost vesmírného odpadu, který obíhá kolem Země jako vedlejší produkt kosmických výzkumů. V současnosti je na orbitě evidováno asi 9000 objektů větších deseti centimetrů. K první známé kolizi došlo před devíti lety, kdy se francouzský satelit Cerise střetl s fragmentem rakety Ariane. Vědecké modely připouštějí, že podobných srážek bude v budoucnu přibývat.Další podrobnosti

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.