Novinky, zajímavosti, kuriozity

Jedna německá firma vyvinula přístroj, který dokáže vyrábět pitnou vodu z přirozené vzdušné vlhkosti, na principu, který se v německých dolech používá k ochlazování vzduchu. Během tohoto procesu se v zařízení sráží vlhkost. Zástupci firmy tvrdí, že jeden přístroj vyrobí denně až 1000 litrů vody prakticky bez příměsí; první prototypy jsou testovány ve Spojených arabských emirátech. V atmosféře je, podle pracovníků firmy, desetkrát více vody než ve všech vodních tocích planety.

Římský historik Plinius počátkem letopočtu zaznamenal, že nejoblíbenější parfémy starověku pocházely z Kypru. Italští archeologové teď na Kypru narazili na velkou výrobnu těchto parfémů. V komplexu našli lisy na olivy i víno, pec na tavení mědi, velké nádoby o obsahu 500 litrů, v nichž se vonné oleje exportovaly a množství malých nádobek se zbytky parfémů. Jak prokázal rozbor těchto zbytků, na Kypru se vyráběly voňavky například z vavřínu, skořice a myrty.

700 let starý kostel na řeckém ostrově Euboia má ve svém krovu trámy z alpských modřínů. Prokázala to dendrochronologie. Letokruhy dokonce prozradily, že modříny byly pokáceny krátce po roce 1223 v Tyrolsku. V té době byla sice značná část Řecka pod vlivem křižáckého Latinského císařství, tak daleký převoz stavebního materiálu však ani tehdy nebyl obvyklý. Jenže podle vědců byl už v té době jih Řecka natolik odlesněn, že stavebníkům prakticky nic jiného nezbývalo.

Vědci z univerzity v San Diegu zřejmě objevili nový zdroj kmenových buněk, použitelných při pěstování buněk kůže a hladkých svalů nebo neuronů. Tímto novým zdrojem jsou kořenové váčky vousků laboratorních myší. Odborníci doufají, že objev povede k méně problematickému získávání kmenových buněk, než je to současné. Dnes se totiž tyto buňky získávají hlavně z kostní dřeně a lidských zárodků. Měly by sloužit k léčbě mnoha chorob, včetně té Parkinsonovy.

Více než třetina delfínů, žijících u středomořského pobřeží Izraele, trpí podvýživou. Vyplývá to z šetření, které prováděli tamní zoologové v uplynulých pěti letech. Zásoby ryb v izraelských vodách jsou podle nich vyčerpané a delfínům nestačí. Možná proto pronikla nedávno asi padesátka delfínů i do rušných a dost znečištěných vod přístavu Haifa, kde je ryb dost. Hostina by však pro ně mohla mít tragické následky. Podle expertů totiž ryby z Haify nejsou právě zdravé.

V kritickém ohrožení jsou i sladkovodní delfíni, kteří žijí v některých velkých asijských řekách - třeba v Ganze nebo Indu. Například v čínském Jang-c-ťiangu přežívá už jen posledních 13 tamních delfínů. Na vině je především klesající kvalita vody, plné splašků a znečištěné chemikáliemi a též výstavba přehrad, které jim omezují životní prostor. Ve špinavých řekách rozkrájených přehradami také povážlivě ubývá ryb, kterými se sladkovodní delfíni živí.

Experti z Kalifornské univerzity studují pohyby chobotnic - v rámci projektu, který se snaží aplikovat některé přírodní modely při navrhování nových druhů robotů. Přitom se jim podařilo zachytit na video zajímavý způsob, kterým některé chobotnice prchají před predátory. Šest chapadel omotají kolem těla, aby vypadaly jako kokosový ořech, nebo je zdvihnou nad hlavu a snaží se připodobnit k chumáči řas. Na zbylých dvou chapadlech se přitom pokoušejí nenápadně odkráčet do bezpečí.

Někteří peruánští mravenci si umí i bez křídel poradit ve vzduchu. Žijí třicet metrů vysoko v korunách stromů a občas se jim stane, že je sfoukne prudší poryv větru. Na zem však nespadnou. Tito mravenci dovedou natáčením těla při pádu svůj let korigovat a nakonec vždy úspěšně přistanou na kmeni svého stromu. Je to tak úspěšná taktika, že zřejmě nebylo ani zapotřebí, aby se těmto mravencům vyvinula křídla. Jinak jejich absenci vědci vysvětlit nedovedou.

Australský časopis The Bulletin vypsal odměnu jeden a čtvrt milionu australských dolarů. Získá ji šťastlivec, kterému se podaří dokázat, že na ostrově Tasmánie stále ještě přežívají vakovlci, zvaní též tasmánští tygři. Tito draví vačnatci velikosti psa vymřeli ve 30. letech minulého století, dodnes se však každoročně objeví nejméně 150 hlášení o údajném pozorování tohoto živočicha. Přibývají i videa a fotografie, většinou však nekvalitní a tedy neprůkazné. Uvidíme, co zmohou peníze.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.