Novinky, zajímavosti, kuriozity

Americká paleontoložka Mary Schweizerová možná získala vzorek měkkých tkání z fosilní kosti tyranosaura. Rozpustila nerosty a zbyla jí pružná vlákna podobná cévám, na kterých patrně našla i stopy po krvinkách a kostních buňkách. K zachování tkání došlo nejspíše díky mimořádným podmínkám v místě nálezu - neproběhla u nich běžná fosilizace, ale tkáně se změnily na polymer bohatý na tuky. Vědci vylučují, že by případný nález tyranosaurových molekul umožnil jeho klonování, mohl by však přinést nové informace - třeba o vývojovém vztahu dinosaurů a ptáků.

Vědci z univerzity v německém Bonnu se zabývají zkoumáním rohovinových destiček, které kdysi pokrývaly těla některých obrněných dinosaurů. Zjistili, že vnitřní struktura těchto destiček je velice blízká struktuře současných kompozitních materiálů, používaných třeba na výrobu neprůstřelných vest. Dinosauří "brnění", které sestávalo až z několika stovek tisíc rohovinových destiček, bylo mnohem pružnější a přitom pevnější, než mají současní plazi - například krokodýli.

Před 7900 lety proběhla Severním mořem ničivá vlna tsunami. Belgičtí odborníci říkají, že o tom svědčí několikacentimetrová písečná vrstva, kterou lze nalézt v usazeninách podél celého pobřeží Skotska a severní Anglie. Tsunami zřejmě vyvolal sesuv půdy v podmořské oblasti Storegga někde mezi Islandem a Norskem; vzniklá vlna zasáhla kromě Britských ostrovů také Island, Norsko, Faerské ostrovy a Shetlandy, kde se pravděpodobně zdvihla až do výšky 25 metrů.Další podrobnosti.

Na předměstí Olomouce se podařilo vykopat vzácnou hrnčířskou pec ze starší doby římské, z konce 3. nebo počátku 4. století našeho letopočtu. Pec byla v mimořádně dobrém stavu; nechyběla jí předpecní jáma, kanál, topeniště ani rošt, na kterém se dosud nacházely fragmenty nádob tzv. jiřkovické keramiky. Stupeň dochování hrnčířské pece zlákal archeology k experimentu. Pec vyčistili a zatopili v ní. Ukázalo se, že i po sedmnácti stoletích je stále ještě funkční.

Egyptské muzeum v Káhiře vystavuje unikátní zlatý poklad, nalezený před 16 lety francouzskými egyptology v jedné z oáz Západní pouště. 78 zlatých předmětů včetně půlkilogramového náhrdelníku z ptolemaiovského období našli původně v troskách římského chrámu zloději. Uschovali je do amfor a ty ukryli ve zdivu blízkých budov; už se však pro ně nevrátili. Předměty znovu zmizely, v depozitářích káhirského muzea. Teprve letos tam byly s velkou slávou znovu objeveny.

Poklady se dají najít i v našich muzeích. Pracovníci muzea v České Lípě například nedávno poslali odborníkům k posouzení šest sošek, které ležely dlouhá léta v muzejním depozitáři v bedně, označené lakonickým nápisem Figurky. Ukázalo se, že se pravděpodobně jedná o originály egyptských pohřebních sošek, vešebtů, z 1. tisíciletí před Kristem. Do muzea se sošky dostaly z pozůstalosti restaurátora Jana Dukáta. Kde k nim přišel on, to se neví. Jisté je, že Egypt nikdy nenavštívil.

Skupina britských a irských lékařů chce v roce 2007 bez použití kyslíkových lahví vystoupit na vrchol nejvyšší hory světa Mt. Everestu a na vlastní kůži tak otestovat, jak se lidský organismus chová při zátěži, spojené s nedostatkem kyslíku. Zajímat se budou o jeho distribuci v těle a také o to, jak jeho nedostatek ovlivňuje činnost orgánů, hlavně mozku. Získané poznatky hodlají uplatnit především při léčbě pacientů na odděleních intenzivní péče, které nedostatek kyslíku trápí nejčastěji.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír potvrdil, že 15. května po více než dvouleté pauze opět odstartuje do vesmíru raketoplán. Podařilo se totiž splnit všech 15 doporučení, formulovaných vyšetřovateli katastrofy raketoplánu Columbia z února 2003; vyloučit všechna rizika pilotovaných letů je podle NASA nemožné. Američanům zbyly tři raketoplány. Do vesmíru poletí Discovery, v záloze bude připraven raketoplán Atlantis. Endeavour si na svou misi ještě počká.

Spitzerův vesmírný dalekohled dokázal vůbec poprvé zachytit infračervené světlo z planet mimo naši soustavu. Jedna z nich, přezdívaná Osiris, obíhá 150 světelných let od nás kolem hvězdy HD 209458 v souhvězdí Pegase; druhá planeta je známá pod označením TrES-1 a nachází se v souhvězdí Lyry - 500 světelných let od Země. Obě planety oběhnou svou hvězdu za méně než čtyři dny. Analýza záření prokázala, že je tvoří horké plyny o teplotě nejméně 727 stupňů Celsia.

ČTK, MF Dnes, Právo/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.