Novinky, zajímavosti, kuriozity

Vědci z univerzity v severoirském Coleraine varují, že na geologickém zlomu v oceánu u indonéské Sumatry opět vzrůstá tlak a že by v této oblasti mohlo dojít k dalšímu ničivému zemětřesení. Tlak stoupá i v návazné zóně v Sundském příkopu. Předpovědět, jak bude zemětřesení silné a kdy k němu dojde, vědci bohužel nedovedou. Zkušenosti z jiných oblastí světa však prozrazují, že k podobným událostem dochází obvykle v odstupu několika měsíců nebo i roků. Další podrobnosti.

Průzkum pomocí sonaru odhalil na dně podmořského příkopu u ostrova Portoriko hluboké a rozsáhlé praskliny. Američtí odborníci upozorňují, že také oblast Karibského moře by mohlo v budoucnu postihnout velké zemětřesení spojené se vznikem obří vlny tsunami. Podle historických záznamů došlo od roku 1492 v Karibiku nejméně k deseti podobným událostem; naposledy v roce 1946. V oblasti se v současné době nachází hned několik aktivních sopek. Dalš í podrobnosti.

Zemi postihuje zhruba každých 62 milionů let velké vymírání druhů. Podle kalifornských fyziků Rohda a Mullera však vůbec není jisté, co vymírání způsobuje. Pro časopis Nature navrhli hned několik scénářů. Je prý možné, že naše sluneční soustava pravidelně prolétá mraky kosmických plynů nebo meteoritickým rojem. Na vině by podle nich mohla být i nějaká pravidelná vnitrozemská aktivita - vulkanismus nebo kolísání mořské hladiny. Od zatím posledního vymírání nás dělí 65 milionů let.

Hlavní atrakcí světové výstavy Expo 2005, zahájené 25. března v Japonsku, jsou 18 tisíc let staré zmražené pozůstatky mamuta, vystavené ve velkém mrazicím boxu. Japonští a ruští badatelé je před třemi lety vydobyli z věčně zmrzlé půdy na břehu jedné sibiřské řeky. Jedná se o lebku s velkými kly, pravou přední nohu, kosti páteře, téměř celého trupu a kusy srsti; zbytek nejspíš při tání odplavila voda. Rusko-japonský tým má v plánu pokusit se mamuta naklonovat.

Restaurátoři pražského Náprstkova muzea obnovují v těchto dnech dávnou krásu zdobeného sarkofágu staroegyptské mumie kněze Pentahutrese z 11. století před Kristem, která je součástí sbírek státního zámku Kynžvart. Na zámku mají také mumii kněze Kenamona, strážce pokladu faraona Thutmose III. z 15. století před Kristem. Obě mumie se na zámku ocitly v roce 1825, kdy je kníže Metternich, který měl Kynžvart v držení, dostal od osmanského místokrále Egypta Muhammada Álího.

V Jaffě na předměstí Tel Avivu vykopali izraelští archeologové vzácnou stříbrnou půldrachmovou minci. Byla vyražena v 50. letech 13. století a je na ní kříž, květ lilie a nápis o svaté Trojici v arabštině. Podle numismatiků z Izraelského muzea jde teprve o třetí podobnou minci, která se ocitla v jeho sbírkách. Pochází z Franského království a jedná se o imitaci mincí, ražených tehdy v arabském království Ajjúbidů v Damašku. Na těch však byly islámské náboženské nápisy.

Americká marsovská vozítka Spirit a Opportunity jsou už na Marsu déle než rok a stále fungují. Odborníci z NASA nic takového nepředpokládali; mysleli si, že do půl roku budou sluneční panely, které robotům dodávají energii, pokryté prachem a že jejich mise skončí. Pomohl jim však vítr a mráz. Nejprve vyčistil panely vozítka Opportunity a nedávno odvál vzdušný vír všechny nečistoty i ze solárních panelů Spiritu. Vozítko má nyní stejný přísun energie, jako na počátku své mise.

Evropská sonda Mars Express zjistila, že Mars byl ještě poměrně nedávno geologicky aktivní. Vulkán Hecates Tholus podle všeho soptil naposledy před pouhými 350 miliony roků. Na sopce byly navíc zjištěny prolákliny, které musel vytvořit ledovec, a to zhruba před 5 miliony let. Podle Johna Murrayho z britské Open University se v oblasti nacházel ledovec o velikosti pozemského Severního moře. Satelitní snímky ukazují, že tam led zůstal dodnes, ovšem hluboko pod povrchem.

Nejen Titan. I další Saturnův měsíců Enceladus má atmosféru. Při dvou svých průletech ji objevila sonda Cassini . Vědci uvažují, že by atmosféra mohla pocházet z vulkánů, gejzírů nebo z nějakého jiného druhu podpovrchové aktivity. Musí však jít o stálý zdroj; Enceladus má totiž jen 500 kilometrů v průměru a tedy slabou gravitaci. Astronomové ho považují za nejlesklejší objekt sluneční soustavy, protože jeho ledový povrch odráží 90 procent slunečního světla, které na něj dopadne.

ČTK,Právo/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.