Novinky, zajímavosti, kuriozity

Italský archeolog Andrea Carandini je přesvědčen, že objevil velkou síň prvních římských králů a také zbytky přilehlého chrámu vestálek; kněžek, udržujících věčný oheň. Zbytky dřevěných objektů se nacházejí na úpatí římského vrchu Palatinum a podle Carandiniho pocházejí z půlky 8. století před Kristem. To je velmi zásadní a zároveň odvážné tvrzení. Podle pověsti byl totiž Řím založen Romulem a Remem právě roku 753 před Kristem; historici toto datum vesměs považují za mýtus.

V jihoindickém státě Tamilnádu odhalilo loňské zemětřesení s vlnou tsunami zbytky přístavu ze 7. století našeho letopočtu. Výzdoba staveb se podle vědců velmi podobá ornamentům, pokrývajícím nedaleký chrám Mahábalípuram. Ten je jako jeden z nejranějších známých dokladů drávidské architektury zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle pověstí tu prý původně stálo ještě šest dalších chrámů a také rozlehlé město, zničené potopou, seslanou závistivými bohy.

Spolupráce malíře Zdeňka Buriana, od jehož narození uplynulo právě sto let, s paleontology začala po uzavření českých vysokých škol nacisty. Vědci, kteří na nich vyučovali, byli bez práce a tak začali psát učebnice a populární knížky; mezi nimi i paleontolog Josef Augusta. Právě ve spolupráci s ním začal Burian roku 1940 tvořit první rekonstrukce pravěku. Po vědecké stránce jsou už dnes zastaralé; co do živosti a sugestivního stylu se však Burianovi zatím nikdo z jeho následovníků nevyrovnal. Navštivte stránky Muzea Zdeňka Buriana ve Štramberku - a pak i muzeum samotné!

Právo pojmenovat nového živočicha mívá jeho objevitel. Američan Robert Wallace se svého práva vzdal. Když loni narazil v bolivijském národním parku Madidi na dosud neznámý druh opice napadlo ho, že by se její objev dal zpeněžit; ve prospěch národního parku. A tak vypsal na aukčním portálu www.charityfolks.com dobročinnou aukci, která proběhne od 24. února do 3. března. Kdo zaplatí nejvíc, může opici pojmenovat - musí se však přidržet obvyklých zoologických zvyklostí.

Kdysi druhý nejmohutnější strom světa má na kahánku. Tzv. Washingtonův strom z kalifornského sekvojového parku se kdysi vypínal do výšky 77 metrů, dnes z něj zbývá jen pětatřicetimetrový "pahýl". Na vině je požár, který sekvoje postihl v roce 2003; také vichřice a nebývalé přívaly sněhu. Washingtonův strom, starý možná až 3200 let, však podle správců parku s nepřízní osudu vytrvale bojuje a na kmeni se mu stále ještě zelená několik větví.

Jistá firma v australském státě Tasmánie začala vyrábět papír z trusu klokanů. Je ekologický, protože neobsahuje žádné dřevo, a má pískovou barvu. Na výrobu čtyř set archů formátu A4 se spotřebuje 25 kilogramů vláknitého trusu. Zatím se pracuje na první pokusné dávce; pak firma zaměstná profesionální sběrače a spustí výrobu naplno. Tasmánští papírníci se přitom nechali inspirovat zkušenostmi z Afriky, kde už se nějakou dobu s úspěchem vyrábí papír ze sloních exkrementů.

Američtí astronomové objevili první hvězdu, vyvrženou z naší galaxie. Původně se snad jednalo o součást dvojhvězdy, obíhající v blízkosti obří černé díry, nacházející se v centru Mléčné dráhy. Černá díra dvojhvězdu přitahovala a nutila ji obíhat stále rychleji. Když pak jednu z hvězd pohltila, druhá byla odstředivou silou odmrštěna pryč. Jedině tak lze podle astronomů vysvětlit neuvěřitelnou rychlost, s níž se hvězda pohybuje - 2 miliony 400 tisíc kilometrů za hodinu. Další podrobnosti.

Asteroid 2004 MN4 v roce 2029 naši Zemi přece jen mine; svědčí o tom nejnovější měření jeho dráhy. Průlet však bude mimořádně těsný. Asteroid proletí 13. dubna 2029 ve výšce pouhých 30 tisíc kilometrů; tedy níže, než se nacházejí dráhy geostacionárních družic. Jejich fungování by proto mohlo být průletem zhruba třistametrové skalky narušeno. Asteroid 2004 MN4 bude při svém průletu pozorovatelný i pouhým okem - jako jasná tečka, prolétající souhvězdím Raka. Další podrobnosti.

K jinému kosmickému tělesu, kometě Tempel 1, směřuje americká sonda Deep Impact. 4. července by měla jádro komety zasáhnout měděným projektilem a odhalit tak prastarý materiál v jeho nitru, který pamatuje počátky sluneční soustavy. Cestu sondy Deep Impact mohou zájemci sledovat prostřednictvím počítačové animace připravené Kalifornským technickým institutem v Pasadeně, a to na internetových stránkách jihočeské hvězdárny na Kleti www.komety.cz.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.