Novinky, zajímavosti, kuriozity

Francouzka Maud Fontenoyová se vydala na dobrodružnou plavbu přes Tichý oceán. Chce ho přeplout sama, bez motoru a plachet, jen za pomoci vesel. Její člun Oceor, zhotovený z cedrového dřeva, pokrytého vrstvou skelných vláken a kevlaru, vyplul 12. ledna z peruánského přístavu Callao; směřuje do 8000 kilometrů vzdálené Polynésie. Tam by měla Fontenoyová dorazit za čtyři až pět měsíců. Není to její první výprava. V roce 2003 na stejném člunu převeslovala Atlantik. Aktuality o cestě a fotografie najdete na adrese http://www.maudfontenoy.fr/.

Autorem prvního hvězdného katalogu byl řecký astronom Hipparchos, který žil ve 2. století před Kristem; obsahuje 1080 hvězd a my jej známe jen z citací pozdějších autorů. Toto dávno ztracené dílo však podle astronoma Bradleyho Schaefera nepochybně posloužilo autorovi starořímské sochy boha Atlase, která je dnes vystavená v neapolském archeologickém muzeu. Atlas nese na svých bedrech velký hvězdný glóbus, do něhož jsou vyryty stálice právě tak, jak je viděl Hipparchos. Podívejte se na http://www.scienceticker.info/news/EEpVVuyyyusHnmrYqX.shtml.

Ještě ve 14. století se v Evropě psalo převážně na pergamen. Nejstarší evropská papírna vznikla roku 1340 v Itálii. Z roku 1359 pak pochází vzácný papírový dokument, který byl nedávno objeven v archivu německého města Stralsundu. Jde o dopis dánského krále Valdemara IV. tamní městské radě; týká se války mezi Dánskem, Švédskem a Norskem, která byla tehdy na spadnutí. Listina je vůbec nejstarším dánským papírovým dokumentem. Fotografie listiny viz http://fr.news.yahoo.com/050113/202/47wsy.html.

Při ničivém asijském vánočním zemětřesení se pohnula i Evropa, konstatují geofyzikové z německého Schiltachu. Celý kontinent se zvedl asi o jeden centimetr a současně se posunul o dva centimetry k severu. Po několika minutách se pak pomalu vrátil do původní polohy. Tento posun byl tak pozvolný, že ho nikdo z Evropanů nezaregistroval, pouze měřicí přístroje. Nicméně, jak němečtí vědci dodávají, na tak vzdálené zemětřesení to byl mimořádně velký pohyb.

Nejstarší led na světě vyvrtali evropští vědci v ledovcích Antarktidy. Koncem prosince se jejich vrtáky dostaly až do hloubky 3270 metrů a vynesly odtamtud na světlo světa vzorky staré 900 000 let. Hlouběji se badatelé vrtat neodvážili v obavě, aby vrt neznečistila spodní voda. Na evropském projektu antarktických ledovcových vrtů EPICA se podílí deset evropských zemí; ledové vzorky slouží ke zkoumání průběhu klimatu v historii Země. Organizace EPICA viz http://www.esf.org/esf_article.php?activity=1&article=85&domain=3.

Čínská naleziště vydala další zajímavé svědectví - pozůstatky savců z dinosauří éry, kteří byli tak velcí, že mohli ohrozit i malé dinosaury. To je v rozporu s obecně přijímaným názorem, že druhohorní savci byli malí hmyzožravci, žijící převážně v skrytu. Savci, nazvaní repenomamové, dorůstali do velikosti dnešního psa. Pro malé dinosaury představovali potravní konkurenci i smrtelné nebezpečí. Jeden z nalezených repenomamů měl prý v žaludku zbytky malého psittacosaura. O tom, jak vypadali repenomamové si udělejte obrázek na adrese http://pharyngula.org/index/weblog/comments/repenomamus_giganticus/.

V pátek 14. ledna přistála na Saturnově měsíci Titanu evropská sonda Huygens. Na Zemi odeslala fotografie ledových plání, balvanů a jezer, a spolu s dalšími daty i ukázky zvuků z Titanu. Přístroje sondy zaznamenaly dunění připomínající bouři a také melodii, která se vzdáleně podobá hluku z diskotéky. Podle expertů svědčí tyto zvuky o přítomnosti elektrostatické energie, kterou je atmosféra Titanu nabitá. Podobně to prý před vznikem života znělo i na Zemi. Další podrobnosti viz http://www.esa.int/SPECIALS/Cassini-Huygens/.

12. ledna úspěšně odstartovala na svou pouť ke kometě Tempel 1 sonda Deep Impact. Připomeňme, že tato sonda by měla 4. července letošního roku speciálním měděným projektilem zasáhnout jádro zmíněné komety a vyhloubit v něm velký kráter. Vědci doufají, že se jim tímto způsobem podaří analyzovat v kometě ukrytý prastarý materiál, z něhož před 4 miliardami a 500 miliony let vznikla celá naše sluneční soustava. Další podrobnosti na adrese http://deepimpact.jpl.nasa.gov/.

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo v naší Galaxii objevit hned tři dosud neznámé hvězdy z kategorie tzv. červených obrů. Nacházejí se mnoho tisíc světelných let od nás, v souhvězdích Střelce, Cefea a Labutě. Všechny tři mají patnáctsetkrát větší poloměr, než naše Slunce; jsou jednou tak veliké, než dosud největší známý červený obr, který se nachází v souhvězdí Orionu. V naší sluneční soustavě by tak velká hvězda pohltila většinu planet - sahala by až za dráhu Jupitera.

ČTK/Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.