Nové datování maleb z Chauvetovy jeskyně a sonda k Alfě Centauri

Novým „národním pokladem“ Francie je obraz Judita a Holofernes, nalezený před dvěma lety na půdě jednoho domu poblíž jihofrancouzského Toulouse. Podle kunsthistoriků se jedná o druhou verzi slavného obrazu italského barokního malíře Caravaggia z počátku 17. století. Obraz, zachycující scénu z biblické starozákonní knihy Júdit, je v dobrém stavu. Na půdě prý strávil asi 150 let. Jak se tam dostal, a kde byl předtím, patrně není známo.

Pytláci a neustálé zmenšování přirozeného životního prostředí mohou za nízké stavy tygrů ve volné přírodě. Ve 13 zemích světa, kde žijí, jich nově napočítali 3890. Je to sice nárůst o 700 kusů oproti roku 2010, ale ve srovnání s počátkem 20. století, kdy v přírodě žilo na 100 000 tygrů, jde jen o kapku v moři. Podle expertů navíc není jisté, jestli vyšší počet nesouvisí s pokrokem ve sběru dat. Možná umíme tygry lépe spočítat, než jim pomoci.

Chauvetova jeskyně v jižní Francii, plná maleb ze starší doby kamenné, přišla ke své výzdobě dříve, než se dosud myslelo. Vědci nedávno odebrali 259 vzorků ze samotných maleb i dalších stop lidské činnosti, radiokarbonově je datovali a stanovili novou chronologii osídlení (viz odborný článek v Proceedings of the National Academy of Sciences). Ukázalo se, že nejstarší malby souvisí s lidskou přítomností před 37 až 33,5 tisíci lety. Druhá vlna se datuje před 31 až 28 tisíci lety. Pak byl vstup do jeskyně zavalen půdním sesuvem.

Hvězda Alfa Centauri je 4. nejjasnější hvězdou oblohy|foto: ESO

U Mezinárodní vesmírné stanice přistál nákladní modul Dragon americké společnosti SpaceX. Nejzajímavějším nákladem byl nafukovací modul BEAM, který astronauti připojili ke stanici a po nafouknutí v něm budou zhruba jednou za dva měsíce odebírat vzorky vzduchu, měřit teplotu a radiaci. Nafukovací moduly zaberou při startu méně místa, než klasické. V budoucnu by mohly najít využití při budování stálých základen na Měsíci a Marsu.

Pouhých dvacet let by mohla trvat cesta malé sondy Starshot k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri. Návrh, předložený ruským miliardářem a mecenášem Jurijem Milnerem a britským fyzikem Stephenem Hawkingem, předpokládá, že by lehoučký přístroj vybavený kamerou, navigací a plachtou o velikosti dětského draka tlačil laserový paprsek, vysílaný ze Země. Sonda by tak mohla dosáhnout rychlosti 60 000 km/sec, což je pětina rychlosti světla. Zatím jde ovšem o teoretický koncept, pro který neexistují potřebné technologie.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 16/2016, 16. dubna.