Nová stálá výstava v ústeckém muzeu ukáže život českých Němců. Stát bude téměř 32 milionů korun

Vítězný architektonický návrh má Collegium Bohemicum od roku 2011. Kromě toho, že společnost čekala, až ministerstvo kultury na výstavu vyčlení peníze, bylo po těch letech nutné projekt aktualizovat.

„Ten koncept byl v některých ohledech už zastaralý – jak technicky, tak obsahově, proto jsme tam doplňovali i témata, která tam do té doby chyběla – například téma německy mluvících Židů tam bylo dost potlačeno. Chceme tam připomenout i Karla IV. a židovské pogromy, které jsou s jeho vládou spojeny,“ vysvětlil ředitel Collegia Petr Koura.

Jediným zájemcem o zakázku byl truhlář a tesař David Syrovátka, který bude na výstavě spolupracovat s firmami, které už má vyzkoušené. S tvorbou expozic má zkušenosti.

„Loni jsme dělali výstavu Sasko – Česko v Národní galerii, také jsem instaloval výstavu Karla IV. a spoustu jiných. Zaujalo nás, že jde o velký projekt – je to pro nás výzva, především z technického hlediska,“ vypočítává Syrovátka.

Možná i kvůli komplikovanosti budoucí výstavy proto byl jediným, kdo se o zakázku ucházel.

Nová výstava bude rozsáhlá a interaktivní

Výstava ve dvou patrech a dvaceti místnostech bude tematicky členěná. Navíc bude i interaktivní – všude budou projekce.

„V každém rohu by běžel jiný obsah – 4 lidi najednou by si mohli u toho stolu prohlížet každý něco jiného,“ vysvětluje ředitel Collegia Bohemica Petr Koura, jak by mohl vypadat dotykový stůl v expozici věnované Karlu IV.

Mezi exponáty bude například 8 barokních soch Jana Nepomuckého, řada obrazů, tkalcovský stav a řada předmětů z běžného života. Některé exponáty budou zapůjčené z jiných institucí, jiné vlastní Collegium Bohemicum.

Petr Koura zmínil jeden z originálů – dopis přítele Franze Kafky, spisovatele Maxe Broda: „Je to takový typický jeho dopis, ve kterém se ohrazuje proti tomu, že mu neotiskli nějakou báseň. Chceme ho umístit do místnosti, která bude replikou pražské kavárny 20. let 20. století.“

Výstava se také pokusí zbořit mýtus negativního nádechu slov Sudety a sudetský Němec.

„Původně se tak nazývala oblast severní Moravy, je to na středověkých mapách jako „Sudetské pohoří“. Pak se to začalo používat v přírodních vědách, a až v roce 1938 přišlo to užití politické,“ doplnil Koura.