LISA otevře další okno do vesmíru. „Uvidí“ galaktická monstra?
Tři sondy v trojúhelníkové formaci o straně dva a půl milionu kilometrů po sobě při lovu gravitačních vln budou „střílet“ laserovými paprsky. Tak bude vypadat mise LISA.
V minulém díle naší rubriky jsme si přiblížili podivuhodný svět největšího Saturnova měsíce Titanu a misi Dragonfly, čili Vážku, kterou na jeho povrch v roce 2034 vysadí americká NASA. Neméně zajímavou misí je LISA, projekt, který ve spolupráci s dalšími konsorcii připravuje Evropská kosmická agentura ESA. Řečeno poeticky – LISA nám má otevřít jedno z dalších oken do vesmíru.
Když se srazí černé díry
Ale pěkně popořádku. S těmi „okny“ je to takhle. První nám před mnoha staletími otevřel objev dalekohledu. Další „okna“ se už netýkala viditelného světla, ale s rozvojem vědy a techniky infračerveného spektra, později rádiových vln a rentgenového záření. Díky nim vědci pozorovali černé díry vznikající zhroucením hvězd na konci jejich života. Když slovutný Albert Einstein dokončil v roce 1915 obecnou teorii relativity, objevil, že jeho rovnice připouštějí též vlny gravitační, které se šíří od hmotných těles do všech směrů. Poprvé je astronomové prokazatelně detekovali v roce 2015. Signál pocházel ze splynutí dvou černých děr vzdálených asi 1,3 miliardy světelných let.
Gravitační vlny mají (podobně jako elektromagnetické spektrum, tedy infračervené a rentgenové záření) různé frekvence a vlnové délky, na jejich detekci jsou však třeba mimořádně citlivé přístroje. LISA by měla dokázat zachytit v milihertzovém pásmu gravitační vlny od supermasivních černých děr v centrech galaxií, které jsou i miliardkrát hmotnější než naše Slunce, a možná také najít odpověď na otázku, kdy a jak se formovaly velké struktury v raném vesmíru.
Trojúhelník na sluneční orbitě
Samo jméno mise napovídá, jakým způsobem to chce udělat; není to tedy ženské jméno některého ze zainteresovaných vědců. LISA je zkratka počátečních písmen Laser Interferometer Space Antenna. Princip je v tom, že tři družice utvoří na heliocentrické oběžné dráze, souběžné s naší planetou, rovnostranný trojúhelník o délce strany 2,5 milionu kilometrů. Mezi sebou si budou posílat laserové paprsky a měřit výchylky v jejich dráze způsobené právě gravitačními vlnami. Třeba právě těmi, které vznikají srážkou či splynutím superhmotných černých děr v centrech galaxií. Umožní zkoumat i různé další skryté zdroje, binární hvězdné systémy v naší galaxii i dosud neznámé jevy ve velmi raném vesmíru. V neposlední řadě LISA otestuje v praxi Einsteinovu teorii relativity.
Je skvělé, že mise bude mít výraznou českou stopu. Na přípravě a vývoji technologií se totiž velkou měrou podílí konsorcium Akademie věd České republiky – ústavy Fyzikální, Astronomický, Fyziky atmosféry a Termomechaniky. Družice má v roce 2035 vynést do vesmíru šestá verze rakety Ariane.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
