Výrobnu tradičních dřevěných kuřáčků z Krušných hor najdete v Česku jen v Nové Vsi v Horách
Víte, co je takzvaný kuřáček? Tradiční dřevěná hračka z Krušných hor se vyrábí hlavně v německé části Krušnohoří. V Česku tuto tradici udržela rodinná firma v Nové Vsi v Horách.
Kuřáček je zhruba 20 centimetrů vysoká figurka složená ze dvou částí – na spodní část, kterou tvoří podstavec a nohy, se nasazuje tělo. Dovnitř se vloží zapálený františek – kouř pak vychází z vrchní části figurky.
Typů tzv. kuřáčků je několik – podle typických řemesel. Například kominík, zahradník, ovčák nebo krušberk, což je hornický skřítek Krušných hor, a všichni mají dýmku. Proto se jim také říká kuřáčci – po zapálení františku totiž vypadají, jako kdyby kouřili.
Tradice z 19. století
Na české straně Krušných hor je Nová Ves v Horách jediným místem, kde se tyto tradiční dřevěné hračky vyrábí. S jejich výrobou začal v roce 1889 Anton Walter, největší rozmach zažila firma po první světové válce. Vyráběli především kolečkové tahací figurky. Po druhé světové válce a nuceném vysídlení přesunul Gustav Walter manufakturu do Německa.
V 90. letech převzala komunistickou výrobu zatloukacích stolečků a deskové hry rodina Michala Vydry. Od té doby tam vyrábí především kouřící figurky a jako tradiční – folklorní tvorba mají podporu Ústeckého kraje.
Krušnohorské hračky jsou totiž na seznamu nemateriálního kulturního dědictví Ústeckého kraje. I nadále jsou vyráběné ručně – na výrobu těla se používá poloautomatický soustruh, který musí ovládat soustružník. Jednotlivé kousky pak ještě ručně kontroluje a případně dohlazuje.
Z jednotlivých komponentů, jako jsou nohy, tělo, hlava, klobouk a další drobné prvky na zdobení, se také na místě hračka ručně kompletuje.
Zdobné prvky se dřív po jednotlivých usedlostech ve vesnici vyráběly, v současnosti je firma vozí z Německa, kde je figurka kuřáčka i populární a její ruční výroba je tam také velmi ceněná.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
