Václav Votruba – otec moderní české kvantové fyziky a jaderné vědy ze Slavětína nad Ohří

Narodil se v roce 1909. Vystudoval gymnázium a Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Za války byl nuceně nasazen na stavbě vinohradského tunelu.

Po osvobození působil jako vysokoškolský pedagog v Ústavu pro teoretickou fyziku UK.

Zlom v jeho vědecké kariéře nastal poté, co dostal stipendium ke studijnímu pobytu na vyhlášené polytechnice v Curychu. Zde stážoval u nositele Nobelovy ceny za fyziku Wolfganga Pauliho. V této době překvapil svými objevy i odbornými publikacemi.

Byl první na světě, kdo v rámci kvantového teorie pole vyřešil proces, kdy při srážce fotonu s elektronem vznikne pár elektron – pozitron.

Zásadní byl také jeho výzkum symetrií a izospinu v teorii elementárních částic.

V 50. letech se stal Votruba řádným profesorem teoretické fyziky na UK. Tři roky rovněž působil jako náměstek generálního ředitele Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy.

Vychoval několik generací českých a slovenských jaderných fyziků. Jednomu z nich, Miloši Lokajíčkovi odsouzenému ve vykonstruovaném procesu, pomohl v 50. letech z vězení na svobodu, když o to osobně požádal prezidenta Antonína Zápotockého.

Profesor Václav Votruba zemřel v roce 1990 v Praze.