Stoleté pistácie z pouště, znovuzrození pravlci a další „kolosální“ plány genetických inženýrů
Letokruhy izraelských pistácií (4:35) – Astronomie: Saze ve vesmíru (14:14) – Kniha: Říp, hora předků (17:42) – Návrat vyhynulých tvorů? 3. část: Pravlci a pták moa (22:03)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kolik přípravných skic se dochovalo ke slavným Michelangelovým freskám v Sixtinské kapli ve Vatikánu, prozradíme vám, jak se vede koním Převalského v uzavřené zóně kolem Černobylské elektrárny, zmíníme se o tom, jak pomohlo chladné počasí obyvatelům Floridy v jejich boji s invazními leguány, představíme vám skvělé archeologické nálezy z hrobek doby broznové na jižním pobřeží Kypru a na závěr vám objasníme, proč soukromá společnost Blue Origin dočasně končí s turistickými lety do vesmíru a její konkurent, společnost SpaceX, odkládá plánované lety na Mars – v obou případech za to může Měsíc.
Letokruhy z izraelské pouště
Letokruhy stromů dovedou vyprávět pozoruhodné příběhy z dávno zašlých časů. A to díky vědecké metodě, které se říká dendrochronologie. S trochou štěstí umožňuje určit stáří dřeva s přesností na kalendářní rok. Záleží na kvalitě jeho dochování, oblasti původu a také na druhu dřeviny. Pro některé z nich, třeba ty evropské, existují souvislé chronologické řady dlouhé víc než deset tisíc let. U pistácií druhu Pistacia atlantica z Izraele nic podobného k dispozici není. Přesto se z jejich letokruhů dá mnohé vyčíst. Třeba informace o tom, jak se za poslední staletí měnilo klima na Předním východě. Na výzkumu se podílejí i brněnští vědci.
Analýze letokruhů pistácií druhu Pistacia atlantica z Negevské pouště na jihu Izraele se věnují badatelé z izraelských univerzit v Tel Avivu a Haifě. Na dendrochronologickém výzkumu a paleoklimatické studii přitom od loňska spolupracují s odborníky z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Mendelovy univerzity v Brně. Jak k této spolupráci došlo a z čí strany přišla iniciativa, na to jsme se ptali brněnské badatelky, výzkumné techničky v oboru dendrochronologie Ireny Sochové. Jak vypadají letokruhy pistácií a co je z nich možné vyčíst? Jak se odebírají vzorky z živých stromů – a jak mohou staleté pistácie v suché poušti přežít?
Znovuoživení, 3. část: Humbuk kolem pravlka
Jak vrátit k životu vymírající, vyhubené nebo dávno vyhynulé živočichy? O tom jsme v Planetáriu hovořili už dvakrát; dnes je to naposledy. Hlavním tématem jsou tentokrát aktivity firmy Colossal Bioscienses. Ta se netají záměrem vytvářet alespoň kopie vyhynulých zvířat – tvory, kteří se svým originálním „vzorům“ jen podobají. Jejich úplné znovuoživení zatím není v silách současné vědy. Jako v minulých pořadech i tentokrát je našim hostem odborník na biotechnologie a popularizátor vědy Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.
Největší humbuk byl zatím, podle jeho názoru, kolem pravlka obrovského, největší divoce žijící psovité šelmy, která se kdysi vyskytovala na americkém kontinentu a vyhynula spolu s ostatní megafaunou na konci poslední doby ledové, přibližně před deseti tisíci lety. Přesněji řečeno – humbuk byl především kolem tří exemplářů „rekonstruovaného“ pravlka, které na podzim roku 2024 přivedla na svět již zmiňovaná firma Colossal Bioscienses. A má i další „kolosální“ nápady – týkají se vyhubeného obřího ptáka moa z Nového Zélandu, vakovlka tasmánského nebo mamuta. Nebylo by však vhodnější investovat do jiných, smysluplnějších projektů; třeba na záchranu dosud žijících, ale ohrožených druhů?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
