Půvabný Skalní hřib na vrchu Magnetovce nad Velkým Březnem vznikl selektivním zvětráváním

V Homoli se narodil prof. Josef Emanuel Hibsch, geolog a jeden z nejvýznamnějších evropských vulkanologů. Specializoval se hlavně na oblast Českého středohoří – v obci je jeho pomník a dokonce i mineralogické muzeum.

Cesta vede kousek po silnici do Suletic – asi po 200 metrech je potřeba odbočit vpravo na zpevněnou cestu stoupající vzhůru k rozcestí Fráž se zelenou značkou, která přichází zprava od Sokolího hřebene. Po pravé straně poblíž rozcestí míjíte nedávno opravený Frážský kříž.

Skalní hřib nad Velkým Březnem|foto:Eva Bucharová, Český rozhlas

Pár metrů od rozcestí se nachází útulný turistický přístřešek, kde můžete posvačit. Po zeleně značeném okruhu se pak vydáte k vrchu Magnetovec s výškou 521 m n. m. a ke Skalnímu hřibu. Okruh nazvaný Okruh kolem Magnetovce a Skalního hřibu má asi dva kilometry.

Zvláštní tvar Skalního hřibu byl vytvořen takzvaným selektivním zvětráváním. Skála je tu tvořena dvěma lávovými proudy. Spodní proud má menší hustotu, a proto zvětrává rychleji, horní proud má vyšší hustotu, a proto zvětrávání odolává lépe.

Rozdílná rychlost zvětrávání obou částí skály vedla k vytvoření této přírodní „sochy“. Ani jméno kopce Magnetovec není náhodné. Mnoho hornin Českého středohoří obsahuje vysoký obsah minerálu magnetitu, který způsobuje odchylky u magnetického kompasu.

Po návratu na rozcestí Fráž půjdete tři kilometry po zelené dlouhými zákruty do Velkého Března. V polovině budete míjet po levé straně cesty terénní zbytky hradu Velké Březno, kterému se také říká Pustý zámek.

Z hradu se nedochovalo žádné zdivo, jen zářez mohutné úvozové cesty. Z Velkého Března pak dojedete do Ústí nad Labem zase zeleným autobusem Dopravy Ústeckého kraje.