Stovky zkamenělých stop! Dinosauři v italských Alpách, molekulární nůžky a genetické vystřihovánky
Zkamenělé dinosauří stopy v italské Lombardii (4:49) – Příběhy se šestkou: Kolty proklatě nízko (22:28) – Návrat vyhynulých tvorů? 2. část: Jak vystřihnout mamuta (27:55)
V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o výzkumu, který zjišťoval, jestli vlaštovky vyhazují cizí vejce z hnízda z důvodů hygienických nebo zda se tak chrání před hnízdním parazitismem, uslyšíte novinky o tyranosaurech, kteří ke svému růstu potřebovali delší čas, než se dosud předpokládalo, představíme vám plánovaný výzkum brněnských archeologů na místě vypálené synagogy a také plány společnosti Blue Origin na vybudování další komunikační sítě na orbitě; na závěr se zmíníme o nedávno objevené „tulácké“ planetě, jakých by v Galaxii mohlo být mnohem víc než hvězd.
Zkamenělé dinosauří stopy v Alpách
V Národním parku Stelvio v Lombardii, tedy v italských Alpách, došlo loni na podzim k nečekanému objevu lokality plné zkamenělých dinosauřích stop z období triasu, starých přibližně 210 milionů let. Je to jeden z nejrozsáhlejších nálezů tohoto typu v Evropě vůbec. Stop je opravdu spousta a jsou snadno viditelné, protože se nacházejí na strmé skalní stěně. Jak je možné, že si jich až dosud nikdo nevšiml? Co je to za stopy, jakým dinosaurům patřily, jak se vůbec mohly v takovém počtu dochovat a co všechno se díky jejich objevu můžeme dozvědět o dávno ztraceném světě druhohor?
Na lokalitu plnou dinosauřích stop v Národním parku Stelvio upozornil italský fotograf divoké přírody Elio Della Ferrera v září roku 2025 – proč je nikdo nezpozoroval dříve? Hovoří publicista a popularizátor paleontologie Vladimír Socha. Jak dinosauří otisky ze Stelvia vypadají a jak jsou jednotlivé stopy velké? Odhady jejich celkového počtu jsou zatím jen hrubé – řádově půjde jistě o stovky otisků a během výzkumů mohou být na lokalitě objeveny i další. Může tato lokalita, vzhledem k množství stop, přinést nějaké poznatky o životě jejich původců?
Znovuoživení, 2. část: Vystřižený mamut
Jak oživit vymírající či zcela vyhynulé živočichy? V minulém pořadu jsme hovořili o snahách získat zpětným šlechtěním dávno vyhubené divoké tury, anebo divoké koně – tarpany. To se do jisté míry daří, alespoň po vizuální stránce. Představili jsme vám také různé biotechnologické metody, včetně klonování. Tyto metody mají sice některá pozitiva, ale bohužel i spoustu negativ. Další metodou, kterou vám představíme dnes, je editace čili přestavba genomu. Je to metoda nová a také velmi populární; budí velké naděje. Jsou oprávněné nebo je to jen další „bouře ve sklenici vody“?
Přestavba genomu se provádí pomocí takzvaných molekulárních nůžek, označovaných jako CRISPR. Jak to funguje? A jak s pomocí této přestavby můžeme vzkřísit k novému životu vyhubené tvory? To nám prozradil odborník na biotechnologie a popularizátor vědy Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Svého času panovala v tomto ohledu velká euforie, která našla obecně známé zviditelnění v zápletce slavného Jurského parku. Připomeňme, že ve filmu šlo o dinosauří DNA, získanou z jejich krve, na níž si pochutnal pravěký komár, uchovaný do dnešních dnů ve zkamenělé pryskyřici, tedy v jantaru. Kdo tuhle euforii spustil? Na to, aby současný živočich alespoň vypadal jako ten dávno vyhynulý, stačí upravit mnohem méně genů, než kdybychom chtěli provést jeho totální genetickou rekonstrukci. Podobné projekty skutečně existují.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
