Hmyzí tváře – Insect Faces
Mandelinka bramborová stejně jako brambory pochází z amerického kontinentu. Ze které doby máme první zprávy o jejím výskytu v Evropě – a kdy se ve velkém objevila u nás?
Knihu Michala Žurovce a kolektivu z produkce nakladatelství Academia můžete získat, pokud správně odpovíte na naši soutěžní otázku.
Své odpovědi posílejte na adresu planetarium@rozhlas.cz. Nezapomeňte uvést své plné jméno a poštovní adresu, abychom věděli, kam případnou výhru poslat. Máte na to čas až do neděle 25. října. Hodně štěstí!
Správná odpověď na minulou otázku
Masožravé rostliny se vyskytují také v naší přírodě. Která z těch suchozemských je u nás nejhojnější? Kde všude se s ní můžeme setkat, čím se živí a jak svou kořist lapá?
Je to rosnatka okrouhlolistá. Najdete ji na zamokřené půdě, v močálech, mokřadech a rašeliništích řady míst Severní Ameriky, Evropy i Asie. U nás roste třeba v Orlických horách, Krkonoších nebo Jizerkách, v Krušných horách, v Českém lese, na Šumavě i Vysočině, na některých místech Jeseníků či Beskyd, na Třeboňsku, místy i v Polabí a jinde. Živí se hmyzem, který láká na listy, pokryté chloupky s kapičkami sladké lepkavé tekutiny na špičce, připomínajícími rosu. Jakmile se hmyz přilepí, začne bojovat o život, přichytí se k dalším chloupkům a list ho nakonec obalí. Rostlina následně vyloučí enzymy, které rozloží měkké části těla uloveného hmyzu, a získá z nich živiny, potřebné k vlastnímu růstu – především dusíkaté látky.
Knihu Miroslava Studničky „Masožravé rostliny“ od nás za svou odpověď dostane paní Marcela Machů z Uherského Brodu. Gratulujeme!
O soutěži
Každý měsíc hrajeme o hodnotnou novou knihu. Soutěžní otázku uslyšíte v průběhu každého pořadu a její znění najdete i na tomto místě. Knihu vyhraje ten z vás, jehož odpověď bude co nejpřesnější a nejúplnější (není-li stanoveno jiné kritérium). Správné znění odpovědi spolu se jménem výherce se dozvíte přímo v pořadu a také zde, na našem webu.
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
