NEJ Ústeckého kraje: první československý sprej
První československý sprej spatřil světlo světa v Ústí nad Labem – v laboratořích Spolchemie. Jed proti otravnému hmyzu dostal název „Biolit“ a vyrábí se dodnes.
Píše se rok 1958 a v laboratořích ústecké Spolchemie výzkumníci poprvé stlačili trysku spreje. Ovšem historie aerosolových sprejů je samozřejmě delší. Patentovat si jej totiž nechal norský chemik Eric Rodhaim už ve 30. letech 20. století.
Tato novinka totiž měla ulehčit život vojáků ve válce v Tichomoří. Kromě nepřítele totiž vojáky sužoval právě otravný hmyz, jako byli moskyti nebo komáři.
V Československu se s vývojem sprejů začalo až po 2. světové válce. Úkolem byl pověřen profesor Ivančo a jeho tým chemiků z ústecké Spolchemie. Jejich hlavní úkolem bylo přijít na to, jak ideálně promíchat hnací plyn s jedem proti hmyzu tak, aby po stlačení trysky vznikl aerosolový mrak, který správně rozpráší částečky náplně. To se nakonec povedlo po třech letech výzkumu.
Sériová výroba začala v roce 1961. Prvními československými spreji byly spolu s Biolitem osvěžovač vzduchu Sponzor a odstraňovač skvrn z oděvů Sitex.
Sitex a Sponzor postupně zanikly, ale Biolit zůstal – stal se nejstarším českým sprejem vůbec! Mimochodem: historie značky Biolit je ještě starší než samotný sprej. Ústecká chemička si ochrannou známku nechala zaregistrovat už v roce 1943.
Související
-
NEJ Ústeckého kraje: druhý nejdelší železniční tunel v Česku
Březenský tunel je druhý nejdelší železniční tunel v České republice. Nachází se na vybudované přeložce železniční trati Lužná u Rakovníka – Žatec – Chomutov.
-
NEJ Ústeckého kraje: nejstarší dochované zpodobnění Martina Luthera v českých zemích
Kostel svaté Anny stojí na úbočí Krušných hor v Krupce. V kostele najdeme nádherný interiér i nejstarší dochované zpodobnění Martina Luthera v téměř životní velikosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
