Naučná stezka v Libyni propojuje geologii, umění a duchovno. Slouží k zamyšlení a rozjímání
V Libyni na Žatecku v Ústeckém kraji vznikla naučná stezka o devíti zastaveních, která má geologicko-umělecko-duchovní rozměr. Na jejím vzniku se podíleli geologové, umělci i duchovní. Byly na ní použity místní materiály, jako je pískovec, čedič, opuka nebo jaspis. Vede podél žlutě značené turistické trasy od kostela sv. Jiljí směrem k Vochlické rozhledně. Je dlouhá necelý kilometr a je místem určeným k rozjímání.
Cesta k rozhledně bývala zarostlá šípky tak, že ji nešlo projet autem a téměř ani projít pěšky, což znemožňovalo vycházky starším občanům a lidem s postižením. Spolek za záchranu kostela sv. Jiljí proto vytvořil pro místní i návštěvníky všech věkových kategorií unikátní stezku plnou uměleckých artefaktů, věnovaných geologii regionu.
Nápad vybudovat stezku vznikl vlastně díky nálezu unikátního polodrahokamu, který dostal jméno podle místa nalezení – Vochlický jaspis. Ten uvidíte na devátém zastavení zasazený v kovové monstranci.
Jedno ze zastavení, se zkamenělým dřevem, vztyčeným ukazovákem a zámky, připomíná zase odkaz místního rodáka, slavného spisovatele Franze Kafky. Dalším zastavením je kruh poskládaný z čedičových sloupů. Ten odkazuje na Kelty, kteří v této oblasti žili.
Až si projdete celou naučnou stezku v Libyni, vyšlápněte si i na Vochlickou rozhlednu, prohlédněte si jedinečné muzeum vitráží v kostele sv. Jiljí nebo si udělejte výlet ještě třeba do blízkých Kapucínských skal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
