Nano není mikro aneb Neviditelné plasty kolem nás i v nás. A pravěké objevy z Trmic u Ústí nad Labem

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že společnost SpaceX Elona Muska čelí kvůli nepodařenému startu své obří kosmické lodi Starship velkým výtkám ochránců přírody, pozveme vás na výstavu do Brna, kde je k vidění jediný zub dravého dinosaura, jaký se kdy našel na našem území, představíme nepříliš staré, ale přesto pěkné objevy libereckých archeologů z dolního centra tohoto krajského města, povíme si o problémech sondy Juice k Jupiteru s její nejdelší anténou a jedním zaseknutým kolíčkem a nakonec vás seznámíme alespoň s částí čínského plánu na dobytí Měsíce, podle kterého by se měl první Číňan projít po povrchu našeho souputníka ještě před rokem 2030.

Nano není mikro – a proč je to důležité

Plastů je plná příroda|foto:Pixabay, CC0 1.0, ©

Ve vzduchu i ve vodě, v ledovcích i v písku pouští, zkrátka po celé planetě se vyskytují drobounké částice plastů. Nejsou jen kolem nás, ale dokonce i v nás samotných. Plastové makro– i nanočástice někdy sami vyrábíme, ale v největší míře vznikají samovolně. Jejich pohyb v ekosystému se už dávno zcela vymkl naší kontrole. Utéct se před nimi nedá. Dýcháme je i polykáme v obrovském množství; většinu z nich naše tělo vyloučí, ale nezanedbatelné množství částic v nás zůstává. Usazují se v orgánech, a dokonce kolotají v naší krvi. Právě tahle informace možná některé z vás šokovala. Ptáte se, co s tím...? Co to všechno znamená pro naše zdraví: a nejen pro naše?

Plasty jsou pro mnohé velkým strašákem|foto:Unsplash, CC0 1.0

Plastové částice totiž úplně stejně pronikají i do všech ostatních organismů, rostlin i živočichů této planety, která si už pěkných pár desetiletí žije svou „dobu plastovou“. A nezdá se, že by se to mělo v dohledné budoucnosti změnit. Jak byly plastové částice v lidské krvi objeveny? Na to jsme se ptali profesora Jaroslava Petra, odborníka na biotechnologie a popularizátora vědy z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Čím se od sebe mikroplasty a nanoplasty liší? Jak mohou drobounké plastové částice v našem organismu škodit?

Hroby a zas hroby: Trmické objevy z pravěku

Archeologický výzkum v Trmicích v létě 2022|foto:Vladimír Cettl, Muzeum města Ústí nad Labem

Přesuňme se do Trmic, města s třemi tisícovkami obyvatel nedaleko Ústí nad Labem, kde v létě 2022 proběhl archeologický výzkum, předcházející výstavbě nového obchodního centra. Výzkum přinesl řadu objevů z dlouhého historického období, kdy se v těchto místech sídlilo, ale také hojně pohřbívalo. Nejsou to první a jistě ani poslední podobné nálezy z Trmic a jejich blízkého okolí, podél toku řeky Bíliny.

Vedoucím trmických vykopávek byl archeolog Muzea města Ústí nad Labem Aleš Káčerik. Na staveništi se našly pozůstatky sídliště a také dvě pohřebiště a my jsme se ptali, z jakých období nálezy pocházely? Na lokalitě se už pochopitelně staví, práce archeologů však není u konce: co se vůbec stalo a stane se všemi těmi nalezenými hroby a nejrůznějšími artefakty, které archeologové vykopali a odvezli?