Na vinohradech se pracuje i ve sněhu. Práce je tolik, že zahřeje i při mrazivém počasí
Ořezat, navázat nebo opravit. Vinaři mají dost práce i v době, kdy je nasněženo a teploty jsou pod bodem mrazu. Ve vinohradech na Litoměřicku proto i v těchto dnech potkáte zachumlané brigádníky.
„Víno už jsme ostříhali, teď se navazují tažně. Zima nám přitom nevadí. Stačí se dobře obléct, vzít si něco teplého k pití a práce vás také zahřeje,“ usmívá se Milan Horák, jeden z brigádníků, kteří na vinohradě pracují.
„Na vinici se musí pracovat i v zimě. S řezem jsme začali už v prosinci, teď kolega váže, protože když jsou velké mrazy, tak se řezat nedá. Maximálně tak do −4 ̊C,“ vysvětluje vinař Pavel Hrabkovský.
Vinaři mrazivou zimu vítají ‒ díky nízkým teplotám zmrzne většina plísní a škůdců. To nám ušetří nějakou tu korunu na postřicích. Nesmí ale být příliš mrazivo. „Ideální je teplota tak do −17 ̊C. Pokud by byly mrazy větší, mohlo by víno zmrznout,“ dodává Hrabkovský.
Vinaři chtějí do dubna mít nejen ošetřenou révu, ale i opravené opěrné konstrukce. „Jakmile na tažních začnou rašit holoubata, tak by se s tím nemělo hýbat, jinak hrozně trpí a ničí se úroda,“ uzavírá Hrabkovský.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
