Na Vinařické hoře se podíváte do období třetihor a zblízka si prohlédnete ztvrdlou lávu

20. červen 2014
Česko – země neznámá

Kladno a jeho okolí je většinou spojováno s hutním průmyslem. Přitom v těsné blízkosti Kladna můžete najít významnou přírodní památku – Vinařickou horu. Jde o vyhaslou třetihorní sopku složenou ze střídajících se vrstev čediče a sopečného popela.

Právě Vinařická hora je nejlepší ukázkou tohoto typu sopky v českých zemích. A protože tu až do 80. let 20. století probíhala povrchová těžba čediče, jsou svahy na mnoha místech nezpevněné a z důvodu bezpečnosti je nutné se po celé hoře pohybovat pouze po místní naučné stezce. Nemusíte ale litovat.

Cesta je na mnoha úsecích lemovaná krásnými břízami a při pohledu na svahy vás čeká nejedno překvapení. Postupně se odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a ztuhlé lávy z doby, kdy byla sopka ještě aktivní. Tmavě šedý čedič a zlatavá až místy oranžová ztuhlá láva (přesněji tuf) místy vytvářejí zajímavé barevné kombinace.

Naučná stezka vás po západojižním svahu přivede přímo na dno lomu, kde je vidět celý bývalý kráter sopky. Během sopečné aktivity tu totiž vznikla puklina hluboká asi 700 metrů, která se postupem doby vyplňovala povrchovými horninami. Dnes vás v těchto místech čeká stěna bývalého lomu vysoká přibližně 30 metrů, kde jsou jasně viditelné geologické vrstvy.

Cedule na vrcholu Vinařické hory

Na Vinařické hoře uvidíte i řadu chráněných druhů rostlin a motýlů

Pokud budete mít štěstí, uvidíte při procházce i muflony. Během jara a léta si tu ale budete prohlížet především rozsáhlá vřesoviště a na jižních svazích také nejrůznější chráněné druhy květin i motýlů. Najdete tu teplomilné koniklece, bělozářky liliové, čekanky, štírovníky i jitrocele, na které jsou navázány konkrétní hmyzí druhy.

Z motýlů tu v létě doslova přechází zrak. Zahlédnout tu můžete mnohé chráněné druhy – například bělopáska dvouřadého, okáče metlicového nebo otakárka fenyklového i ovocného. Na jižních svazích vás čekají rozsáhlá vřesoviště a na vrcholu Vinařické hory (413 metrů nad mořem) rostou dokonce šalvěje.

Do Vinařic u Kladna se můžete dostat jednoduše autem přímo z Kladna nebo můžete použít kladenskou MHD. Délka naučné stezky je tři kilometry a na trase je devět zastávek. Terén je ale místy náročný, a proto je vhodné si na cestu vyhradit dvě až tři hodiny. Převýšení celé trasy je 70 metrů.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d10218.950685172616!2d14.08592565!3d50.18474095!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470bc9b0123c6263%3A0x4183c1184fc5fbee!2zVmluYcWZaWNrw6EgaG9yYQ!5e0!3m2!1scs!2s!4v1403257994732" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.