MVDr. Ondřej Mikulica - veterinář

Eva Bucharová: Já si budu povídat s naším dnešním hostem na Českém rozhlase Sever, ústeckým veterinářem, panem doktorem Ondřejem Mikulicou. Nejen lidé mají problémy s klouby, ale i pejskové. No, a my jsme tady už před písničkou řekli o novince na vaší klinice, o možnosti operovat psy, o možnosti tedy operace endoprotéz. Stává se často, že mají psi problémy s klouby?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Ano, máme takové dvě velké skupiny pacientů. Samozřejmě týká se to hlavně pejsků velkých plemen a ti pacienti, kteří k nám z tohoto problému, s tímto problémem přicházejí nebo ostatními kolegy lékaři jsou posíláni, tak se dají rozdělit do takových dvou hlavních skupin, jednak jsou to tak jako u lidí starší pacienti, kteří, když se narodili, tak ten kloub nebyl úplně ideálně vyvinutý, a tím pádem se rychleji opotřeboval. A teď ve vyšším věku už je bolí, mají s tím problémy, nemůžou chodit. Dříve řešení bylo dávat různé léky proti bolesti a kloubní výživu, různé ty doplňky, což v některých případech mohlo pomoci, ale v některých případech to bylo jenom takové udržování stavu a někdy to nefungovalo ...

Eva Bucharová: Utišení bolesti, nic jiného.

Ondřej MIKULICA, veterinář: Ano, někdy to nefungovalo vůbec. Pak se dala použít operace, která má takový trošku destruktivní charakter, ale může pomoci od bolesti, a to je resekce hlavice a krčku kosti stehenní, kdy se vlastně uřízla ta hlavice i s krčkem a vytvořila se plastika ze svalů, takže ten pes nechodil po kyčelním kloubu, ale jenom mu to držely svaly. Jenomže za prvé to se dalo použít jenom u psů, které nějaké svaly měli, za druhé tahle metoda je v literatuře popsána jako velmi spolehlivá u pejsků do dvaceti kilogramů. Nad dvacet kilo se používá, ale už je nutné majitele poučit o všech rizicích, že to nemusí úplně stoprocentně fungovat, že toho pejska to nemusí úplně ideálně nést, ale na druhou stranu dokud nebyla ta možnost endoprotéz, mám třeba jednoho labradora, který už nemohl vůbec chodit už v mládí, to je ta druhá skupina psů, k tomu se dostaneme, ...

Eva Bucharová: Ano, ano.

Ondřej MIKULICA, veterinář: ... a musel jsem mu takhle ošetřit obě dvě, oba dva kyčelní klouby, takže má zresekované oba dva klouby, nemá ani jednu kyčel. A protože majitelé byli svědomití a poslouchali, co jsme jim říkali a dobře rehabilitovali, tak ten pes normálně chodí, vyběhne schody, vyskočí do auta a samozřejmě funguje s nějakýma omezeníma. Je vidět, že má hodně nasvalené hrudní končetiny, že tu váhu nese hodně vepředu, ale funguje a žije takovým aktivním životem, takže určitá možnost tu byla, ale jak říkám, ne u všech psů se to dalo použít a rozhodně to není plnohodnotná náhrada toho kloubu.

Eva Bucharová: Ano.

Ondřej MIKULICA, veterinář: Ta druhá skupina těch pacientů, o kterých jsme mluvili, tak jsou mladí psi, kteří mají tak špatně vyvinuté klouby, že už ve věku kolem půl roku nebo roku nejsou schopni v podstatě chodit. Tam je to problém, protože do půlročního psa tu endoprotézu je rizikové implantovat, ty kosti na to ještě nejsou zralé, takže máme takovou posloupnost opatření, jak tomu pejskovi pomoci, aby vydržel aspoň do toho roku, roku a půl, kdy mu můžeme dát tu definitivní náhradu, která má, to bude určitě otázka, která lidi zajímá, která má životnost většinou výrazně větší než ten pejsek. Asi, že u lidí to musí vydržet dvacet, třicet let, takže ten pejsek, který žije deset, patnáct let, tak tu endoprotézu nestihne opotřebovat.

Eva Bucharová: Ano, a nepočítá se s tím, že by se to nějak vyměňovalo během jeho života v žádném případě?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Nebývá to potřeba.

Eva Bucharová: Tak o endoprotézách si budeme povídat i dál. Samozřejmě, že určitě naše posluchače bude zajímat, z čeho taková endoprotéza je, kolik to stojí, no, a jak to je třeba s rekonvalescencí pejska po operaci. Posloucháte Český rozhlas Sever a s panem doktorem Ondřejem Mikulicou si dnes dopoledne povídáme o endoprotézách, ale ne pro lidi, ale pro zvířata, protože pan doktor Mikulica je veterinář. My jsme tady už vysvětlili vlastně, jaké pejsky trápí ty klouby a u kterých pejsků vlastně tu endoprotézu můžete aplikovat. Možná už spoustu lidí napadlo, kolik taková operace, takový zákrok asi stojí?

Ondřej MIKULICA, veterinář: No, vychází to ..., celková částka včetně, včetně léků a nějaké pooperační péče, tak by se měla pohybovat mezi třiceti pěti až čtyřiceti tisíci korunami, což je obrovský posun proti minulosti, protože ještě před nějakými pěti lety, já jsem se o tuhle problematiku, protože se věnuji ortopedii, zajímal odjakživa, ale prostě dřív to bylo finančně nedostupné. Tam jenom ten kloub stál kolem čtyřiceti tisíc korun a člověk si k tomu musel ještě nakoupit vybavení, nástroje v hodnotě zhruba dvě stě tisíc korun, takže to opravdu bylo velmi drahé a nejbližší pracoviště, kde se ty výkony rutinně dělaly, bylo u profesora Dragana Lorinsona ve Vídni, kde jsem praktikoval po škole nějakou dobu, a tam to stávalo tehdy kolem nějakých, vím, že to na české koruny, když jsme to ještě přepočítávali z šilinků, vycházelo asi na devadesát tisíc korun ten výkon. Takže pro Čechy to v té době bylo absolutně nedostupné.

Eva Bucharová: Jaké se teď používání materiály, stejné třeba jako u lidí?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Podobné jako u lidí, ano. Nedělají se endoprotézy z titanu, dělají se z chirurgické oceli, protože ten titan samozřejmě byl by ..., měl by nějaké výhodnější vlastnosti, ale zase by posunul tu cenu do nesmyslně drahých částek a jak už jsme si říkali, u lidí, u těch pejsků není potřeba, aby ta protéza měla životnost čtyřicet, padesát let, ale naprosto jí stačí ta životnost kolem těch dvaceti, třiceti let, toho se ten pes stejně nedožije, takže ta chirurgická ocel je tam plně dostačující.

Eva Bucharová: Ano, vy jste říkal, že jste byl už u některých operací právě v Brně a že dokonce se díváte chodit i na operace lidské. To je skutečně tak podobné ta operace u pejska a u člověka?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Ta technologie je v podstatě naprosto stejná. Tam problém základní byl ten, že tady takové ty pokusy byly prostě s různě upravovanými lidskými endoprotézami, což byla špatná cesta, kterou jsem neschvaloval, protože si myslím, že je to zbytečný hazard. Já jsem se snažil jít tou cestou, že prostě jsem si položil otázku - která metoda, který implantát se v Evropě používá nejčastěji? Jednoznačně tam vítězí ten implantát od té firmy /nesrozumitelné/, který se používá jak v Mnichově, profesorka, profesorka Matthis na vídeňské ortopedii, teda na mnichovské ortopedii, která je taková Margaret Thatcherová veterinární ortopedie, tak to používá už někde od roku 85 na norimberské klinice, což je vlastně druhá největší klinika v Německu, tak se to běžně používá. A mají uděláno několik stovek pacientů s těmito endoprotézami a funguje to, ti psi chodí, takže prostě šlo jenom o to naučit se to u nich, převzít od nich tu techniku, získat od nich tu certifikaci a aplikovat to na naše pacienty bez nějakých nezodpovědných experimentů a pokusů.

Eva Bucharová: Pejsek po operaci, jak dlouho je hospitalizován, nebo bude hospitalizován, protože první operace vás čeká v Ústí teď v listopadu?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Ta hospitalizace tam nebývá potřeba dlouhodobá, většinou stačí jeden až tři dny a ti pejsci po té operaci chodí poměrně brzy, takže ...

Eva Bucharová: A ta rekonvalescence potom nějaká už je hotová nebo probíhá?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Je spíš problém toho pejska uhlídat, aby příliš nejásal nad nově nabitou pohyblivostí a nepoškodil si tu operační ránu, než ho nějakým způsobem rehabilitovat a rozcházet.

Eva Bucharová: Takže musí ten majitel potom si najít čas, aby byl s pejskem a udržoval ho v klidu?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Určitě. To pohybové omezení je tam po nějakou dobu potřeba minimálně, než se zahojí /nesrozumitelné/ na těch svalech, která vlastně to celé drží pohromadě.

Eva Bucharová: S panem doktorem Ondřejem Mikulicou si ještě po písničce budeme povídat o endoprotézách pro pejsky. Ještě chvilku si budu povídat s naším dnešním hostem, pane doktorem Ondřejem Mikulicou, ústeckým veterinářem. My máme dnes téma endoprotézy pro pejsky. Už jsme mluvili o operacích, o tom, jak je pejsek dlouho hospitalizován, z čeho ty endoprotézy jsou, kolik stojí a ještě samozřejmě jsme nezmínili věc, a to jsou rizika té operace. Tedy jsou nějaká?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Určitě. Každá operace má svoje rizika, s kterými je nutno počítat, ale která je na druhou stranu nutno se omezit na minimum. Pominu-li rizika samotného výkonu, to znamená narkózy a nějakých interních problémů toho organismu, kterým se snažíme předcházet tím, že si toho pacienta před operací důkladně vyšetříme, to znamená my máme na klinice přístroje na vyšetření krve, takže během deseti minut máme před výkonem udělanou biochemii, hematologii, abychom věděli, jestli správně fungují játra, ledviny, co můžeme tomu zvířeti dát za léky, natočíme EKG a podobně, tak, a během výkonu je pes na inhalační anestezii, na stejném přístroji, jaký se používá prostě v nemocnicích a je pod kontrolou EKG, krevní plyny jsou mu během operace měřeny, takže snažíme se anesteziologická rizika snížit na minimum, a tam si myslím, že se nám to celkem velmi daří, tak pak ještě nastupují ta rizika chirurgická, to znamená nepřijetí toho implantátu, infekce v ráně, i když se to dělá maximální sterilitou, zase máme dohodu s nemocnicí, že nám připravují na veškeré operace, které se u nás dělají, sterilní sety, prostě jednorázové rouškování, který ..., a oblečení pro chirurgy tak, jak ..., v podstatě ta medicína je stejná, čili my se snažíme postupovat naprosto stejně, jako naši kolegové na lidských sálech. A s těmi riziky zase ty procenta, co jsem se díval na tuhle metodu, tak se pohybují mezi čtyřmi až šesti procenty na různých pracovištích, takže je to zase plně srovnatelné s tou lidskou medicínou. Navíc používáme ..., snažíme se třeba i té ..., tomu riziku pozdní infekce nebo odmítnutí toho implantátu předejít tím, že používáme kostní cement, který obsahuje kombinaci dvou antibiotik s časově řiditelným uvolňováním, že několik ještě měsíců a let se tam postupně to antibiotikum uvolňuje, takže snažíme se opravdu dělat všechno proto, aby ty rizika byly minimální, ale občas nějaká určitě budou, tomu se bohužel nevyhneme.

Eva Bucharová: Tak každý majitel psa samozřejmě chce pro svého miláčka to nejlepší, ale jsou nějaké případy, kdy tuhle operaci absolutně nedoporučíte? Týká se to třeba, já nevím, věku psa nebo stavby těla?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Tam samozřejmě určitá kontraindikace bude stav po internistické stránce, to znamená nějaký těžký kardiak. Nedoporučoval bych to u pacienta, který bude mít výrazně oslabenou imunitu, nebo který bude pod ..., kvůli nějaké jiné nemoci, pod kortikoterapií, bude brát imunosupresiva, léky, které snižují imunitu, protože tam je vysoké riziko potom infekce a špatného hojení, takže u pacientů je to diskutabilní, u pacientů s cukrovkou. Tam se to bude dát použít jenom tehdy, jestliže ten klient bude velmi spolupracující a jestliže ten pejsek bude mít stabilizované hladiny toho krevního cukru.

Eva Bucharová: Tak to byly novinky z ústecké veterinární kliniky Mi - Vet. Já myslím, že spousta lidí teď bude uvažovat o tom, že by se rádi poradili o tom třeba určitém problému, o kterém jsme tady dnes mluvili. Je to možné, máte třeba nějakou linku, kde těm lidem poradíte po telefonu?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Určitě to možné je, lze zavolat na telefonní číslo naší kliniky a buď se domluvit přímo po telefonu s lékařem, anebo se objednat ke konzultacím na vyšetření, rádi vyjdeme každému vstříc.

Eva Bucharová: Můžeme to telefonní číslo říct, víte ho nazpaměť?

Ondřej MIKULICA, veterinář: Znám, 475623693.

Eva Bucharová: Ano, výborně. Takže naším hostem ve vysílání Českého rozhlasu Sever byl dnes pan doktor Ondřej Mikulica a řekli jsme vám o novinkách v Ústí nad Labem na veterinární klinice o endoprotézách pro pejsky. Díky za návštěvu a až budete mít zas něco nového, tak přijďte. Na shledanou.

Ondřej MIKULICA, veterinář: Děkuji za pozvání. Na shledanou.