MUDr. Martina Grimmová - alergoložka

Český rozhlas Sever Vám přeje příjemný poslech!

Níže naleznete také přepis celého rozhovoru...

Eva Bucharová, moderátorka: Krásný den z Českého rozhlasu Sever vám přeje Eva Bucharová a už tady mám dnešní dopolední návštěvu, alergoložku doktorku Martinu Grimmovou, dobrý den.

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Dobrý den.

Eva Bucharová, moderátorka: Takže budeme mluvit o alergiích, i když s paní doktorkou jsme se dnes domluvily, že budeme mluvit hlavně o alergiích na potraviny. Tady bych se asi podívala rovnou na posluchačský dotaz, který s tím souvisí. Paní Jiřina z Rumburka se ptá, takhle, píše otázku: vakcínami zjistíme alergii na pyl, jak se ale zjistí alergie na tu určitou potravinu?

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Vakcínami rozhodně nezjistíme alergii na pyl, samozřejmě alergii jakoukoli zjistíme alergologickými testy, které se provádějí vlastně na předloktí.

Eva Bucharová, moderátorka: Ano, to měla na mysli zřejmě.

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Přesně tak. Takže tam si teda zjistíme, na co je paní alergická. A potravinová alergie je docela složitý problém, těžko se o tom jednoduše mluví, ale pokud jde o pylaře, tak je to především vlastně ta, ten fenomén zkřížené reaktivity. To znamená, že ty alergeny od toho pylu, ať už teda pelyňku, stromů, trav, vypadají podobně jako vlastně ty alergeny některých potravin. Takže například ten pelyněk může zkříženou reaktivitu s kořenovou zeleninou, ale i třeba s kořením. A to jsem třeba měla pacienta, který takhle si vypil nalačno becherovku, měl docela silnou alergickou reakci a je to vlastně dáno tím, že v té, v té becherovce je spousta koření, které teda můžou mít tu kříženou reaktivitu právě s tím pelyňkem. Pokud pacient se nají a dá si becherovku, tak ty potíže nemá a je to dáno zase vlastně možností vyšší vstřebatelnosti hladového lačného žaludku.

Eva Bucharová, moderátorka: No, a vy, jak vy jako lékařka v ordinaci zjistíte, že pacient má na určitou potravinu reakci? To tedy tím rozhovorem s pacientem?

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Může se, dospělý alergolog, tak většinou vlastně tyto pacienti mají opravdu především ty pylové potíže a k tomu teda danou zkříženou reaktivitu. Takže když víme, že pacient je alergický na pyly stromů a nemůže jít jablka, broskve, v podstavě malvice a peckoviny, tak víme, že to je dáno tímto a už není potřeba to nijakým způsobem doplňovat, protože je to jednoznačně dané. Ale pochopitelně pokud přijde pacient, který má těžkou alergickou reakci na mango nebo na něco takového vzácného, tak tam pak se doplňují vlastně buď kožní nebo krevní testy pro určení vlastně specializaci toho alergeny.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak pojďme k další otázce od Ivany z Turnova. Ta tady píše, jestli je pravda, že astmatici, tak jsme teď přešli k astmatu od alergie, by neměli pít mléko ani jíst výrobky z kravského mléka.

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: No, tak to bych řekla, že prostě nesmysl. Nevidím v tom důvod. Pochopitelně traduje se takové to, že mléko zahleňuje. Spíš je to opravdu dáno u těch malých dětí třeba intolerancí toho mléka, kdy můžou třeba zvracet a pochopitelně pokud zvrací, tak se jim zhoršuje kašel a podobně. Ale pokud nejste alergičtí na kravské mléko, což v dospělosti je spíš výjimečná alergie, tak není důvod, proč by astmatik nemohl pít mléko.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak a když už jsme u toho astmatu a alergií, pojďme tedy ještě k otázce od Zdeňka z Loun, který se ptá, jestli souvisí astma bezprostředně s alergií, anebo se může vyvinout samostatně.

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: To je velmi zajímavý dotaz. Astma v podstatě jako jednotka může být alergické a nealergické a tím odpovídám na to, že může souviset, ale také nemusí souviset s alergií. Dokonce bych řekla, že v podstatě ze své praxe ty pacienti, kteří jsou alergičtí, pokud ta alergie není nějaká opravdu jakoby život ohrožující, tak to astma lépe reaguje na dnešní velmi dobrou vlastně léčbu. Kdežto naopak to neatopické astma často je velmi těžké a hůře se léčí, ti pacienti mají těžší, těžší průběh.

Eva Bucharová, moderátorka: Takže dál můžete posílat esemeskami nebo e-mailem otázky na paní doktorku Martinu Grimmovou. Já jenom zopakuju ty cestičky, esemesky na 9077704, heslo host nezapomeňte na začátku a e-maily posílejte na adresu host@sever.rozhlas.cz. Pro zajímavý dotaz tady mám i dnes cenu, je to knížka Ivanky Deváté v oblaku desinfekce.

písnička

Eva Bucharová, moderátorka: Dobrý den vám přejeme z Českého rozhlasu Sever, s alergoložkou Martinou Grimmovou si dnes povídáme o alergiích na potraviny. Takže můžeme jít hned k další esemesce, k dalšímu dotazu. Posluchač nám píše, že má rád nakládané okurky, ale sní víc jak 5, v tu ránu ho začne svědit tělo a osypu se, takže se ptá, jestli je také nějaká alergie na kyselé.

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Alergie na kyselé samozřejmě také existuje, ale v tomto případě jde spíš právě o fenomén té nepravé alergie, to je to, co jsme říkaly, že ty projevy vlastně alergické jsou stejné, ale ty důvody různé. To znamená, že není vlastně provázená tou tvorbou specifických alergických protilátek, protože to by pak pán vlastně měl potíže po první okurce, po prvním kousnutí. Ale naopak tady jde o fenomén takzvané histaminoliberace, to znamená, že to kyselé, a ať už to jsou kyselé okurky, kyselé zelí, citrusy, tak v sobě obsahují právě histaminoliberátory nebo budivé aminy, které když se jich sní větší množství, tak vlastně pacient může mít takovéto projevy. A tady samozřejmě je doporučeno jednoznačně jíst 4 a víc ne, ale...

Eva Bucharová, moderátorka: Do 4 okurek maximálně.

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Ale může se to opravdu státi po jiném kyselém, zmíněných kyselých potravin. Anebo o jahodách třeba, tohle to je právě, toto platí o jahodách a jsou to takové ty příznaky, kdy pacient ví, že když si dá u nás ty sládovské, úžasné jahody, tak nemá potíže, ale jakmile si koupí takové ty v únoru, v březnu, prostě ty ze Španělska, jsou to takový ty zelený jahody, spíš nejahody, tak má třeba potíž, když jich sní 5. Tak je to právě daný vlastně obsahem těchto látek v potravinách.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak a můžeme si teď chvilinku pobavit o syrovém jablku nebo syrové mrkvi, protože po nich právě bolí břicho naší posluchačku z Litoměřic Janu, ale nemá problémy, když tu mrkev sní uvařenou v polévce nebo třeba jablkový kompot nebo štrůdl. Takže je tam nějaký zásadní rozdíl mezi syrovou mrkví, jablkem a vařenou?

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Je tam zásadní rozdíl, a to v tom, že vlastně tyto alergeny jsou takzvaně termolabilní. Jakmile přejdou varem, tak se ten alergen, vlastně ta struktura naprosto změní a pacientům nevadí. Je to taková ta klasika, jak jste prostě řekla, štrůdl nevadí, kompot nevadí. Prostě jakmile to přejde varem, tak se změní, změní teda ta struktura a platí to především pro rostlinné alergeny. Takže jsou to všechny ovoce, zelenina, pokud přejde varem, tak nevadí.

Eva Bucharová, moderátorka: A jak je to potom s vitaminy, je tam vůbec nějaký vitamin ještě v tom jablku, když to přejde varem nebo je to ve štrůdlu?

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Já myslím, že nějaký, nějaký vitamin určitě je, ale mohu pacientům, pacientům doporučit i jiný fígl, který možná neznají a to je, že pokud jim někdo jiný oloupe v podstatě to jablko, broskev, nektarinku, protože většina těch alergenů je právě v té slupce a pod tou slupkou a dá si vlastně kousek toho ovoce na vnitřní stranu rtu a nebude mít žádné příznaky, nebude ho to svědit, pálit, tak vlastně takovéhle ovoce může jíst. A co je ještě zajímá, že v podstatě někdo ví, že může jíst pouze ty jablka, které jsou dovezeny támhle z té země, ale nemůže tady ty jiné. Prostě každé jablko má jiný obsah alergenů a obecně se říká, že třeba ta zelená jablka mají víc těch alergenů než taková ta červená. Zkoušet.

Eva Bucharová, moderátorka: Vyzkoušet. Tak my jsme tady už zmínily dnes jablka, mrkev, jahody a kyselé okurky. Je nějaká zelenina nebo nějaké ovoce, které byste mohla označit jako často alergické. Některé třeba není tak agresivní a některé je takové typicky.

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Já bych možná spíš jakoby tu otázku položila jinak. Právě proto, že vlastně je nárůst, výrazný nárůst potravinových alergií, tak i v České republice dneska už jsou některé alergeny, které jsou takzvané ty super alergeny, které vyvolávají anafylaktickou reakci. Tak jejich obsah musí být označen vlastně na potravině. A jde především teda o arašídy, vůbec ořechy všechny možné. Jde o sóju, jde o glutem nebo o mouku potravinářskou, jde třeba o celer, který je velmi výrazně alergizující. Takže pacient pokud ví, že třeba nemůže, nemůže arašídy, tak se pak musí hlídat a nemůže jíst opravdu třeba tatranky, když ví, že tam vlastně se přidávají ty arašídy, že jsou pacienti, a to je také vlastně ta alergie velmi rozmanitá v těch symptomech, že pacienti budou mít stejné výsledky a přesto jeden vlastně bude takový chudák, že nemůže si ani líznout nebo ani kousnout té tatranky, druhý ji sní a ty potíže se třeba dostaví, jenom když má třeba čerstvý lískový ořech. A takhle je to opravdu velmi variabilní. A co bych ještě zmínila o té potravinové alergii, že jsou pacienti, které, kteří mají takzvaně námahu indukovanou alergii potravinovou. To znamená, že pokud vlastně snědí nějakou takovouhle inkriminovanou potravinu a zhruba kolem 4 hodin vlastně pak je fyzická námaha, tak mají velké projevy té alergie, ať už samozřejmě kožní, gastrointestinální nebo mohou mít i anafylaktickou reakci. A přitom pokud mají jenom tu námahu nebo snědí jenom vlastně tu potravinu od sebe oddělené, tak ty potíže nemá a nemají. Takže i ta námaha vlastně v tom teda může způsobit takovéhle potíže.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak naším hostem je dnes alergoložka doktorka Martina Grimmová. Pokud máte další otázky týkající se alergií nebo třeba i astmatu, tak můžete psát na naši adresu host@sever.rozhlas.cz a jak jsem říkala esemesky na jiné číslo 9077704 s heslem na začátku esemesky.

písnička

Eva Bucharová, moderátorka: Na Českém rozhlase Sever je dnes hostem alergoložka doktorka Martina Grimmová. Mluvíme tady o alergiích, hodně jsme hovořili dnes o potravinách, že se těžko zjišťuje ta alergie na potraviny. Zjišťuje se tedy lépe alergie na pyl a pylová alergie?

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Já nemyslím, jakoby že těžko úplně ta potravinová alergie. Tam je jenom opravdu potřeba mít ty znalosti a vědět, že prostě pokud pacient je pylař a má třeba opravdu pylař, pyly stromů, což jsou ty líska, bříza a olše a má ty pylové potíže, dejme tomu, únor až, až duben-květen a má k tomu teda potíže, říká se tomu orální a vlastně alergický syndrom, to znamená, po těch jablíčkách, malvicích, peckovinách, tak je to jednoznačně daný a není potřeba vlastně to dál jakoby zjišťovat. To není, že bychom to špatně zjišťovali. To je prostě daný. Takže samozřejmě my můžeme vlastně dále to dotestovávat a takovéto věci, ale na tom se nic nezmění. To je prostě jednoznačně dané. Jediné, co bych ještě tady vlastně upozornila více na ty ořechy, protože ta zkřížená reaktivita platí i pro ořechy. A u nich naopak nejsou vlastně ty alergeny termolabilní, to znamená, že i potom, co přejdou varem a naopak třeba u arašídů, když se, když se vlastně zpracovávají tepelně, tak tam vznikají další neoantigeny, a ten arašíd je ještě alergičtější než, než vlastně syrový. Takže ty ořechy jsou v tomhle trošičku jiné než zbytek vlastně ovoce a zeleniny.

Eva Bucharová, moderátorka: Čili existuje nějaký přehled nebo nějaká tabulka, kdy ta určitá bylina souvisí s nějakou potravinou nejčastěji?

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Snažím se, vlastně máme i v ordinaci, v čekárně vlastně takové letáčky, kde si pacient může vzít právě takovouto tabulku, kde je jednoznačně dané, který pyl má zkříženou reaktivitu s čím a ten pacient je vlastně takhle informován.

Eva Bucharová, moderátorka: Pojďme tedy ještě k těm alergiím pylovým. Jakým způsobem je zjišťujete, protože mám pocit, že v toto období října nebo září se právě zjišťují ty pylové alergie.

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Je to ideální období, protože ty testy nedají dělat vlastně v období, kdy pacient má potíže, čili teď je už po pylové sezoně, ve většině případů můžeme udělat právě ty kožní testy, eventuelně to doplnit i krevními testy, kde přesně zjistíme vlastně sílu těch protilátek. A pro nás je to důležité právě pro tu další léčbu, protože symptomatická léčba, to znamená antihistaminika, lokální, nosní a oční kapičky, to samozřejmě dáváme v sezoně. Ale hlavní úlohou alergologa je podávání alergických vakcín, což znamená v podstatě to, že pacient dostává do sebe vlastně ten alergen v postupně se zvyšující dávkách a tělo by si na to mělo vytvořit toleranci. A vlastně snížit ty symptomy, které jsou během té pylové sezony. A teď je na to ideální doba, pokud pacient má vlastně dlouhodobě pylové, pylové potíže, tak ty vakcíny se dávají právě od podzimu.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak my si teď dáme jednu písničku a pak se těm vakcínám a té léčbě vakcínami budeme ještě detailněji věnovat.

písnička

Eva Bucharová, moderátorka: S naším dopoledním hostem alergoložkou Martinou Grimmovou budeme dál probírat alergie, i když teď se vlastně asi přesuneme už k léčbě alergií. Říkaly jsme, že probereme léčbu vakcínami. Já bych teď dala k dobru svojí vlastní zkušenost, kdy jsem se o takovou léčbu pokoušela. Vlastně moje tělo se s tím jaksi nechtělo smířit a měla jsem křeče do rukou, takže vlastně s touto léčbou vakcínami jsem musela skončit. Je to, jsem nějaká výjimka nebo se to stává?

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Nejste úplně výjimka, samozřejmě ty vakcíny, přestože jsou velmi kvalitní, standardizované, tak jsou pacienti, kteří mají opravdu velké lokální reakce, protože pochopitelně vakcína injekční teda je v podstatě vpichem teda do těla a ta reakce může být, ať už to, co jste říkala vy, že vás bolela ruka, nešlo to nějakým způsobem, ale jsou to lokální reakce, zarudnutí, otok, teplá ta ruka je a někdy opravdu musíme skončit. Není to úplně jako, bych řekla, pravidlem, je to třeba jednou za 2, 3 roky se objeví takovýhle pacient a v dnešní době už je možnost vlastně i kapičkové vakcíny, která teď dlouho měla u dospělých pacientů výpadek. A teď od června vlastně pojišťovna dovolila tyto kapičkové vakcíny i pro dospělé, protože jinak byly pro děti do 15 let. Takže to je vlastně druhá forma. Ale pochopitelně musím říct, že ty injekce mi přijdou příjemnější v tom smyslu, že sice na začátku musíte chodit častěji k tomu lékaři a pak už chodíte jednou za měsíc ty 3 roky, protože léčba vakcínou by měla trvat zhruba 3 roky. Kdežto u té kapičkové vakcíny jí musíte brát ty 3 roky pravidelně dvakrát až třikrát týdně, mít ji vlastně v lednici a opravdu se na to vzpomenout nalačno, pod jazyk, všechno tohle to dodržet. Když jedete na dovolenou a podobně. Není to už takový komfort a myslím, že je to u těch dětí to člověk ještě zvládne, ale u těch dospělých většinou vlastně třeba skončí dřív, protože na to zapomenout, neuvědomují si, přece jenom žijeme v hektickém, hektické době.

Eva Bucharová, moderátorka: Takže jaká je úspěšnost léčby těmito vakcínami?

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Úspěšnost léčby je vysoká. Specielně třeba u hmyzí alergie je to opravdu nějakých 95 a 90 procent, to jsou takoví ti pacienti, kteří když jsou bodnuti nějakým hmyzem, tak pak mají těžké anafylaktické reakce, tak dochází na tu vakcínu. Tady je teda to podávání 5 let a pak opravdu většinou, když jsou bodnuti tím hmyzem, tak ta reakce je mizivá, což je velmi příjemné, protože ono mít těžkou reakci, to je nepříjemný zážitek pro každého. Ale i ta pylová vakcína, tam ta úspěšnost kolem 80 procent, ale záleží také, kterému pacientovi to dáváme. Ideální pacient vlastně na podání vakcíny je ten, který má potíže co nejkratší dobu, tím myslím třeba rok, dva, tři a má pouze vlastně nějaké jedno období pylové. To znamená, že při těch testech zjistíme, že je monovalentní alergie na pyly, prach nebo ty pyly stromů, tak tam je to úplně ideální. Bohužel i vlastně v dnešní době jednak buď pacienti přicházejí hodně pozdě, po 20 letech potom samozřejmě ta vakcína už nemůže mít takový efekt, i když u někoho má. Nikdy to předem nevíme, protože ta alergie, na ní se nepodílí vlastně jeden gen, jak je to u některých nemocí. Tady opravdu je vlastně ta genetická, to genetické pozadí poměrně široké. Takže vlastně spousta vlivů má vlastně efekt na to, jak ten člověk bude reagovat, ať už na tu vakcínu nebo na ten alergen. Není to úplně, nedá se to vlastně dopředu předem říct. Ale musím říct, že ze své zkušenosti většina těch pacientů je velmi spokojená. Někteří opravdu už letos třeba po prvním roce potřebovali jenom pár tabletek, do 10 třeba za celou sezonu, jiní samozřejmě jich potřebují, potřebují víc. Je to velmi individuální.

Eva Bucharová, moderátorka: Takže mohu, mohly bychom naše povídání shrnout v takový závěr, že pokud je někdo alergický a rozhoduje se, jestli zajít k lékaři, začít s nějakou léčbou, čili už je ta vhodná doba, že nemusí čekat třeba na září, na říjen?

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Naprosto ideální doba, přesně tak.

Eva Bucharová, moderátorka: Naším hostem byla dnes alergoložka doktorka Martina Grimmová. Děkujeme za návštěvu a zase někdy u nás na shledanou.

MUDr. Martina Grimmová, alergoložka: Na shledanou.