Minietiketa: Zapínání saka

25. únor 2013

Zavolal nám posluchač, který se představil jako Roman. Chce vědět, jak je to se zapínáním saka... Tak jak je to tedy?

Milan Knotek: , znalec etikety: „Tak to je široká otázka. Záleží např. na typu saka – dvouřadové, které se nosí stále méně, rozepínáme jen ve výjimečných případech, jednořadové o něco více, ale má to svá pevná pravidla - tady je etiketa velmi jednoznačná a konkrétní. Rozdíl je také v tom, zda se jedná o vycházkový nebo tmavý večerní oblek. Ten vycházkový, který používáme v neformálních příležitostech, budeme rozepínat určitě více.“

Alena Perková, moderátorka: „Jak je to u tmavého obleku?“

Milan Knotek: „Tmavý oblek využíváme při významných společenských akcích, nebo když třeba pracujeme ve vysoké funkci. Rozepínat bychom si ho měli jen tehdy, když sedíme, v případě, když jsme v kanceláři sami nebo třeba v běžném styku s kolegy z práce. Sako musí být za každou cenu zapnuté v případě, když se s někým seznamujeme, podáváme mu ruku, nebo když jdeme na pódium pronést řeč, přebrat ocenění, složit slib - takových situací můžeme vyjmenovat desítky.“

Alena Perková: „A u vycházkového obleku jste říkal, že je to volnější…?“

Milan Knotek: „Vycházkový oblek je světlý a sáhneme pro něj do šatníku, když jdeme s přítelkyní nebo s manželkou odpoledne na procházku, do kina, do kavárny… Při podobných příležitostech často nepoužíváme ani kravatu a neformální situace nás nenutí takové sako často zapínat.“

Alena Perková: „Jsou ale muži, kteří sako nezapnou...“

Milan Knotek: „Pokud mají sako, které nezapnou, neměli by se přejídat nebo musí ušetřit peníze na nákup nového a většího saka.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...