Minietiketa: Pracovní oběd

1. březen 2013

Tentokrát se zaměříme opět na placení v restauraci, ale při pracovním obědě nebo večeři. „Kamarádka významně povýšila v jedné mezinárodní firmě, a teď vlastně neví, jak se má zachovat, když půjde s klientem nebo se šéfem na oběd…“ píše posluchačka.

Milan Knotek, znalec etikety: „Tady je odpověď jednoduchá – platí manažer nebo obchodní zástupce, který svůj protějšek na formální jednání pozval. Je úplně jedno, jestli pozve žena muže nebo naopak.“

Alena Perková, moderátorka: „Jestli to dobře chápu, tak při obchodním jednání žena ztrácí své výsadní postavení ve společnosti, už není za dámu ani nežnou květinu?“

Milan Knotek: „Já vím, kam míříte, Aleno... Je třeba si uvědomit, že při obchodním jednání se muž i žena pohybují v trochu odlišných sociálních rolích než při běžném vzájemném styku. Když žena –manažerka, pozve muže na pracovní snídani, oběd nebo večeři, tak jsou jejich společenské kompetence vyrovnanější. V tomto případě žena nejen že vyrovnává účet, ale vybírá i restauraci, místo, kam si sedne, může volit dokonce i menu.“

Alena Perková: „Takže v tomto případě se nemůže stát, že by s tím měl muž problém a že by chtěl účet uhradit sám?“

Milan Knotek: „V manažerském světě s tím muži problém nemají, protože jsou na emancipované a úspěšné ženy zvyklí. Měli bychom brát na vědomí, že žena ten účet neplatí ze svého, ale z firemních prostředků.“

Alena Perková: „Vy máte, Milane, rád manažerské obědy nebo večeře?“

Milan Knotek: „Nevadí mi - je to sice formální, ale žena je obvykle oblečena elegantně, třeba v kostýmu, a mě se ženy v takovém oblečení líbí.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.