Minietiketa: Knírek
Posluchač Mirek nám adresoval zajímavý dotaz: „Už od maturity nosím pořád stejný knírek - krátký, decentní, jenom pod nosem. Před dvěma měsíci jsem nastoupil do jedné pojišťovny a můj šéf mi ho vyčítá, prý v něm vypadám jako Hitler. Chce, abych ho oholil, protože podle něj mohu odrazovat zákazníky a dělat firmě špatný obraz. Já jsem to odmítl, žijeme přece v demokracii a mám svá práva. Nebo ne?“
Milan Knotek: , znalec etikety: „Každý z nás má pevně garantovaná ústavní práva. Má to ale své hranice - nemůžeme říkat úplně všechno, co chceme, nemůžeme se oblékat nebo neoblékat, jak nás napadne. Tu hranici určuje jak legislativa, tak právě etiketa. A forma oblečení v zaměstnání souvisí právě s oběma těmito světy, to znamená s psanými i nepsanými pravidly.“
Alena Perková, moderátorka: „Co byste panu Mirkovi odpověděl?“
Milan Knotek: „Bohužel asi Mirka nepotěším. Jeho problém nemá s ústavními právy prakticky nic společného. Každá dobře vedená společnost by měla mít kodex oblékání a vystupování zaměstnanců, a nemusí ani záležet na tom, jak je velká. To, jak zaměstnanci vypadají a jak vystupují ve styku s klienty je opravdu objektivním ukazatelem úrovně firmy.“
Alena Perková: „Mirek by měl tedy přání šéfa vyslyšet?“
Milan Knotek: „Ano, zaměstnavatel má skutečně nárok takové věci požadovat. Většinou je to zakotveno přímo ve smlouvě. Pan Mirek tam určitě má něco o respektování, přesněji řečeno dodržování všech firemních interních předpisů. Firmy požadují po zaměstnancích, zvláště po těch, kteří se setkávají v klienty, aby vypadali jako ze škatulky a uměli výborně komunikovat. Já opravdu nevím, do jaké míry náš posluchač připomíná německého malíře pokojů, ale dokážu si představit, že to některým, třeba starším klientům, nemusí být zrovna příjemné.“
Alena Perková: „Takže pane Mirku, oholit…“
Milan Knotek: „Já myslím, že to pan Mirek zvládne, knírkem život nekončí a mít dobrou práci v silné firmě je určitě důležitější. Se šéfem se nehádejte, řekněte mu, že pokud to je pro firmu nepřekonatelný problém, oholíte se.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.