Minietiketa: Co si obléct na svatbu?

21. únor 2013

„Syn se žení, svatba bude veliká a drahá, pozváno je osmdesát lidí. Nevěsta chce jít v kostýmu a mně to nepřipadá vhodné. Nemá na to věk, je hodně mladá, a podle mě se to ani k takové svatbě moc nehodí. Co na to říkáte?“ ptá se paní Marty z České Lípy.

Milan Knotek, znalec etikety: „Dám vám za pravdu, paní Marto. Máte cit a ten vás nezklamal. Použití kostýmu bych rozhodně až tak neurčoval věkem nevěsty, spíše bych si kladl otázku, jestli se hodí k malé nebo velké svatbě. A odpověď je jednoznačná – poměrně dobře jde k malému, skromnějšímu obřadu.“

Alena Perková, moderátorka: „Takže je to jasné – velká a drahá svatba – velké a drahé šaty.“

Milan Knotek: „…a velká a drahá auta - nevěsta jistě nepojede starým rezavým favoritem. Na velkou svatbu si musí nevěsta obléci dlouhé svatební šaty, s nějakým zdobením nebo krajkou. Úplně optimální jsou šaty s vlečkou, kterou někdo zezadu přidržuje. Prostě když se rozhodneme dělat velkou parádu, musíme všechno dotáhnout do konce i v detailech.“

Alena Perková: „A jak by měl být oblečen ženich?“

Milan Knotek: „To je dobrá otázka, i když se nás na to paní Marta neptá. Ladislav Špaček doporučuje ve své etiketě v tomto případě žaket – pokud nevíme, co to je, v půjčovně svatebních šatů nám to rádi řeknou. Je to formální kabát se šikmo ustřiženým šosy, špičaté klopy, vlněná vesta, k tomu kalhoty s proužky. Dnes už se to prakticky nenosí, stejně jako frak, ale na svatbě vypadá žaket skvěle. Ano, můžeme se spokojit s kvalitním tmavým oblekem, ale luxusní svatba potom ztrácí na své neobyčejnosti.“

Alena Perková: „A oblečení svědků?“

Milan Knotek: „Svědkyně může mít společenské šaty nebo kostým a svědek tmavý oblek, tady bych rozhodně neimprovizoval. Stejné oblečení by měli svědkové zvolit i pro menší svatbu.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.