Milan Zigo - člen astronomické společnosti

Český rozhlas Sever Vám přeje pohodový poslech!

Níže naleznete přepis celého rozhovoru...

Slávka Brádlová, moderátorka: Posloucháte Český rozhlas Sever a teď už můžeme společně pozdravit našeho dnešního hosta Milana Ziga, který k nám přijel z České Lípy. Pěkný den.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Pěkný den všem.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Vy jste členem České astronomické společnosti, to já už jsem prozradila posluchačům, i když to vaše občanské povolání je úplně jiné. Tak můžeme o vás říci, že astronomie je vaším koníčkem?

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: To můžete říct, protože se astronomii věnuji opravdu na 100 procent a je to můj velký koníček, kterému se už věnuji strašně dlouho, přes 20 let. Takže určitě to říct můžete.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak my tady máme dokonce takovou koníčkářskou anketu, která možná bude jenom dokumentovat, jak vzácný koníček astronomie je.

 

Redaktorka: Zajímá mě: máte koníčka?

 

Osoba1: Tak vzhledem k tomu, že jezdím už 9 let na koních, tak to jsou koně.

 

Osoba2: Samozřejmě, koníčků mám několik, ale času mám málo, hlavně zahrádku, četbu, kulturu, sport, ráda chodím na procházky do přírody.

 

Osoba3: Tak asi největším koníčkem fotbal, bowling a počítače.

 

Osoba4: No, v mým věku už tak chalupaření akorát.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak slyšel jste naše posluchače. Tam ten dívčí hlas hned v úvodu, že se věnuje koním jako koníčku 9 let. Jak dlouho vy se věnujete hvězdám jako koníčku?

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Tak já se astronomii věnuji jako koníčku už 21 let. Začal jsem nebo můj zájem u mě vzbudil úplné zatmění Měsíce v srpnu roku 89, kdy vlastně nastalo úplné zatmění v létě. A tenkrát jsem to viděl jako malý kluk a od té doby prostě mi ta astronomie strašně přitáhla k srdci. Takže jsem si potom začal shánět různou literaturu, začal jsem poznávat hvězdy na obloze, souhvězdí, planety. Později jsem si pořídil svůj první teleskop, ten jsem si sestavil z ABC časopisu podle návodu a začalo pozorování a zapisování do mého astronomického deníku a to trvá vlastně dodnes. A s tím, že vlastně dneska pořádám přednášky, různé besedy a tak dále. Takže chci právě vůči mým lidem tu astronomii přiblížit, že to není věda, která je vzdálená laikové, naopak ten vesmír nám může hodně, hodně říci, protože jsme vlastně jeho součástí a je dobré o něm hodně vědět.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak řekla bych, že i to, že jste členem České astronomické společnosti, vypovídá o tom, že to už není jenom v rámci takového běžného koníčkaření, že za sebou máte skutečně práce odborné. A pozorování také. No, a o přednáškách, o těch dneska ještě bude řeč.

 

písnička

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Vysílání Českého rozhlasu Sever a dnešní host Milan Zigo, člen České astronomické společnosti. I když občanským povoláním jste někde o dost jinde. Tak a já si ale nebudu vymýšlet, opravdu ne, když posluchačům řeknu, že krom těch zajímavých informací a schopnosti zodpovídat dotazy, jste přivezl diamantový prsten.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Tak přivezl jsem diamantový prsten z krásné země, z Turecka. A abychom to vysvětlil na pravou míru, jak to tedy skutečně je. Tak v březnu 2006 jsem pozoroval úplné zatmění slunce v Turecku. Nejen pozoroval, ale samozřejmě jsem ho i fotografoval, i jsem ho točil a pořídil jsem několik záběrů, kde vlastně je několik vteřin před úplnou fází vidět, jak vlastně skrz měsíční údolí a měsíční hory proniká poslední zbytky světla směrem k nám. A pak zase vzniká takovej krásný efekt, diamantový prsten, kdy skutečně je na kraji toho obvodu toho měsíce vidět poslední obrovská, obrovská jakoby perla nebo diamantový prsten, skutečně poslední záře slunečního světla. Takže skutečně takto to vzniká a je to skutečně odborný název a ten, kdo skutečně viděl úplné zatmění slunce, tak to potvrdí, že to je opravdu nádherná, nádherná podívaná a pro nás to bylo o to, o to vzácnější, protože nejbližší úplné zatmění slunce v Evropě bude viditelné až v roce 2026. Takže vlastně je teďkon dlouhá pauza, kdy něco podobného Evropané nebudou moci sledovat.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: To zatmění slunce samozřejmě se dá vypočítat. Můžete říci alespoň takovou průměrnou hodnotu, kolikrát za život vůbec má člověk šanci takovou záležitost vidět? Asi mockrát ne.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Samozřejmě ty zatmění slunce jsou během roka dvakrát až třikrát, ale pokaždé na jiném místě na Zemi. Ale za život na jednom místě, opravdu na jednom místě se průměrně ten úkaz vyskytuje tak jednou za 360 let. Čili opravdu je vidět, že to je opravdu vzácný úkaz. Ale letos, pokud byste cestovali do jiných oblastí světa, kde ta zatmění nastala, třeba letos to bylo v Tichomoří, tak tam ty úkazy jsou viditelné mnohem častěji než tady v Evropě. Ale samozřejmě nás čeká zatmění i příští rok, velké zatmění 4. ledna, kdy měsíc zakryje téměř 80 procent slunečního kotouče. Takže se můžou lidé těšit na krásnou podívanou, pokud skutečně vyjde počasí, tak 4. ledna 2011 uvidí vlastně, jak měsíc zakryje velkou část slunečního kotouče a vlastně po mnoha letech uvidíme opravdové velké zatmění.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Na našem území tedy.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Na našem území tady v Čechách.

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak zapište si to do diářů, určitě se o tom bude mluvit i v médiích, protože to je záležitost skutečně úžasná. Tak vyřešili jsme diamantový prsten a pojďme k dotazům posluchačů. Kolikrát se vám podařilo spatřit na obloze Velký vůz? Tak to je první část otázky. A tak myslím, že pro astronoma asi to je...

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Určitě Velký vůz je, byl jeden z prvních souhvězdí, která jsem pozoroval, protože je tam mnoho dvojhvězd Alkor - Mizar například, ten je vidět teleskopem Triédrem. Dokonce ten, kdo má dobrý zrak, tak ho může vidět i pouhých okem, ty dvě hvězdy od sebe oddělené. Takže Velký vůz určitě mnohokrát a je to takový vděčný objekt, protože skutečně u toho jsem si začínal všechno pozorování, protože je to souhvězdí, které patří mezi ty základní. Velký vůz, Orion, Cassiopeia a tak dále. Takže mnohokrát Velký vůz určitě.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Ono záleží spíš na těch podmínkách, kdy člověk oblohu pozoruje. Vím, že astronomové, že hodně hubují na takzvaný světelný smog, protože města jsou dnes osvícená i v noci a na tu oblohu zkrátka vidět není.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Tak to skutečně je tady velký problém. My jsme byli často nařčeni z toho, že chceme, aby byli pouliční osvětlení zrušená a podobně, aby byla totální téma, ale to je opravdu nesmysl. Protože pokud je ta, pokud to osvětlení se používá tak, jak má a ty objekty jsou správně nasvětleny a je použito správné osvětlení, tak lze docílit opravdu efektivního osvětlení ulic, například i objektů a docílit toho, aby ty osvětlení, aby skutečně svítilo tam, kam má, čili na Zem, ne nám nahoru do ovzduší. A skutečně jsou místa na Zemi, například třeba v Itálii jsou oblasti, kde skutečně vylezete na nějaký velký kopec a vidíte tu záři pod sebou. No, a pak nahoře máte opravdu úplnou tmu. Takže je vidět, že to není problém toho, toho osvětlení jako takového, ale toho, že se skutečně špatně používá a špatně se to /nesrozumitelné/ řeší. Kdyby se konečně používalo to, co je v zahraničí, tak lze docílit toho, že budete mít bezpečně osvětlený ulice, správně osvětlené ulice a ještě naopak se ušetří, protože velká část toho světla jde skutečně do ovzduší a vlastně utíkají nám jak, jak peníze, tak vlastně i technické prostředky. Protože ta údržba taky něco stojí a podobně. Takže dá se to vyřešit.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Určitě. No, navíc měli bychom ten pohled na noční oblohu. Otázka ještě pokračuje. Připomínají vám mraky nějaké ornamenty? Ale já nevím, jestli astronom ve dne může něco pozorovat krom toho zatmění slunce.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Tak určitě. Mraky jsou také vděčným objektem, protože dokážou vykouzlit na obloze skutečně opravdu krásné obrazovce a na svých stránkách mám nějakou fotogalerii mraků. Během toho samozřejmě i ve dne může astronom pozorovat objekty noční teda oblohy, může pozorovat například sluneční povrch, pokud má opravdu vhodný filtr a tak lze bezpečně pozorovat slunce, sluneční skvrny a podobně. Ale ono například i planety, lze pozorovat i planetu Venuši, pokud je v blízkosti Země, tak je dost na to, aby skutečně, kdo má teleskop, tak aby jí našel a může pozorovat i ve dne. Samozřejmě musíte vědět podle mapy, kde ta Venuše přesně je a pak ji podle toho najít. Ale dá se pozorovat i ve dne obloha.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak to je dobrá zpráva pro ty, který, kteří by se chtěli právě o hvězdy zajímat.

 

písnička

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Posloucháte Český rozhlas Sever, hostem je dnes astronom, člověk, který hvězdy miluje, pozoruje, fotografuje, jezdí za nimi po světě. Milan Zigo, člen České astronomické společnosti. Vy jste chtěl ještě něco doříci k té Venuši, která je tedy pozorovatelná i za denního světla.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Ano, já jsem chtěl k té Venuši, že pokud skutečně jsou splněny podmínky, že Venuše je v blízkosti Země, tak se dá pozorovat i ve dne. A skutečně já jsem to sám několikrát pozoroval a můžu říci, že to je skutečně zvláštní zážitek, protože máte modrou oblohu, blankytě modrou oblohu a proti tomu máte ten srpeček Venuše, který září na teleskopu. Takže to je takový zvláštní kontrast, to se prostě musí vidět. A skutečně je to něco jedinečného, něco jiného než to pozorování v noci.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak pojďme zase k posluchačským dotazům. Co vidíte z okna ve svém domově v České Lípě?

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Tak třeba teďka když bych se podíval ven nebo myslím večer dnes, tak nad východním obzorem už kolem deváté hodiny večer září jasný, jasný objekt a tím je planeta Jupiter. Takže pokud máte doma menší teleskop Triedr například stačí a pokud se podíváte Triedrem na Jupitera, tak uvidíme tam čtyři jasné objekty, body a to jsou vlastně jeho velké měsíce. Takže například vidím Jupitera, vidím několik souhvězdí a pokud samozřejmě chci vidět více, tak samozřejmě musím vyjet kousek za město, kde opravdu je, kde je ta tma a můžu pozorovat i ty jiné objekty večerní oblohy nebo noční oblohy.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Máte nějaký astronomický sen, co byste chtěl na té obloze spatřit? Úplné zatmění slunce už se povedlo.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Zatmění slunce jsem viděl, obrovský zážitek samozřejmě, chtěl bych to vidět určitě ještě jednou a už asi už jenom pouze jako turista, prostě si to užít, protože když to fotografujete, filmujete, tak samozřejmě máte materiál, máte, ale nemáte takový ten, abych řekl, takový ten emotivní vněm z toho, protože /nesrozumitelné/ techniku a tak dále. Ale chtěl bych ještě vidět polární záři, ta mi ještě schází a jižní oblohu. Podívat se na jižní oblohu, vidět velká mračna pouhým okem a podobně, jižní kříž a tady ty souhvězdí, který vlastně mi tady vidět nemůžeme.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Posluchačský dotaz opět, vybíral jste si manželku podle hvězd?

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Tak to ne, skutečně. Já astrologii neumím, takže podle hvězd ne, ale moje paní měla skutečně se mnou, bych řekl, trpělivost, ale chápe mě, je to můj velký koníček a takže dokonce mě v tom podporuje, že některý ty akce jezdíme na ně společně. Takže za to jí patří velký dík. A jsem moc rád, že jsem takovou paní našel nebo manželku.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: No, zkrátka hvězdy vám přály.

 

písnička

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Hostem je Milan Zigo, člen České astronomické společnosti. Tak dotazy posluchačů se nám tady docela rojí, tak pojďme k nim. Podle čeho a jak se nejlépe orientovat na noční obloze? Ptá se Majda.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Tak pokud má na mysli posluchačka souhvězdí, tak je ideální pořídit si mapu otočné oblohy, kde skutečně máte všechny souhvězdí naší, naší oblohy. A pak samozřejmě přijít ven, vyjít ven a najít podle ní aspoň ty základní souhvězdí, jako je Velký vůz, Orion, Cassiopeiu a úplně ideální by bylo skutečně vzít si někoho k ruce, kdo už má nějaké zkušenosti, protože pak vás může navigovat, protože přeci jen mám vyzkoušeno, že hodně lidí mělo tu mapu mělo v ruce a stejně nevědělo, jak otočit, jaký směr dát k tý obloze a tak dál. Takže by bylo ideální mít k někoho k sobě, kdo už má s tím zkušenosti a už vás potom navede.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: I když na druhou stranu pokud člověk najde Velký vůz, tak tím by už i orientace té mapy byla dána, předpokládám.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Ano, dá se říct, že skutečně pokud to máte správně nad hlavou, tak jak to má být a pokud ten Velký vůz máte skutečně na tý obloze, jak máte na té mapě, tak můžeme říci, že už jste udělala opravdu úspěšný kus práce a pak už se můžete vydat dál, na další souhvězdí a samozřejmě na to slouží i roční období. Například třeba v zimě je krásně vidět Orion nad jižním obzorem. Takže Orion najít podle hvězdné oblohy, v létě naopak třeba souhvězdí Labutě a podobně. Takže využívat všechny roční období a tu mapu prostě mít třeba u sebe na táboře nebo na dovolené a zkusit najít nějaké ty základní souhvězdí. A uvidíte, že to určitě půjde, že to není složité, jak si tak lidé myslí. Protože ty objekty nebo ty hlavní hvězdy jsou poměrně jasné a vlastně a podle toho ta mapa je taky tak dělaná. Takže já bych z toho strach neměl.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Určitě jste navštívil některá planetária, máme i na severu Čech samozřejmě takové instituce, Most, Teplice.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Ano, ano.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Hvězdárny jako takové. Tak to je asi užitečná záležitost pro toho, kdo by se o hvězdách chtěl dozvědět víc.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Určitě je vřele doporučuji, hlavně teďko v těchto měsících, kdy skutečně ten Jupiter na tý obloze je velmi dobře viditelný, tak navštívit, pokud máte v místě bydliště hvězdárnu, tak navštívit tuto hvězdárnu, aby vám ukázali ty měsíce a tuto planetu samotnou. A jak jsem říkal, na ty velké úkazy, ten nás čeká i příští rok, tak určitě tu hvězdárnu navštívit.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak, no, a musím říci, že povídání o hvězdách by mohlo být ještě delší, ale náš čas vyměřen, takže ten se chýlí ke konci, ale mám pro posluchače dobré zprávy, protože za prvé se mohou podívat na web České astronomické společnosti. Tam těch informací je určitě velká spousta. Vy sám jste říkal, že jste také dostupný s informacemi.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Ano, já jsem na Facebooku, stačí najít si Milan Zigo a v kontaktních údajích je uvedená má osobní webová stránka, anebo jsem na e-mailu zigo.milan@volny.cz.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: A nedosti na tom, vy jste dnes dokonce pro Ústečany dostupný velice snadno v Severočeské vědecké knihovně právě v Ústí nad Labem, protože právě dneska od 17 hodin tam budete mít besedu. A dokonce i s nějakými ukázkami.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Ano, bude to beseda, kde vlastně budu, kde budu promítat a publikovat své záběry. Ale i záběry z kosmických sond, kde vlastně podám komentář k nejnovějším snímkům ohledně výzkumu vesmíru. Hlavně kometa asteroidů. Takže budou to skutečně unikátní snímky, takže doporučuji, kdo bude mít chuť a čas, tak ať se přijde podívat, protože to, co pořídila třeba evropská sonda Rosetta, tak to skutečně nad tím zůstává opravdu rozum stát, protože ta sonda letěla strašně daleko od Země a pořídila unikátní snímky planetky a teďko vlastně míří dál, k dalšímu cíli, ke kometám. Takže doufejme, že ta mise bude úspěšná. A právě proto teďko chci ukázat, že už část tý mise úspěšná byla.

 

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak to máte šanci vidět, popřípadě se dál doptat dnes v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem od 17 hodin. A přednášet tam bude náš dnešní host Milan Zigo. Díky za váš čas, mějte se moc hezky. Hvězdáři, nevím, jestli mají extra pozdrav, tak temnou oblohu, jasné hvězdy, takhle bych vám to asi popřála, ať se vám podaří vidět nakonec i tu polární záři i tu jižní oblohu nebo oblohu z jižní polokoule. Děkuju, na slyšenou.

 

Milan Zigo, člen České astronomické společnosti: Já taky moc děkuju za pozvání a přeju posluchačům hezký zbytek dne.