Max Schneider: Z Československa přes Londýn do NDR

Vyučil se obchodním příručím, ve 14 letech vstoupil do komunistického svazu mládeže a o pět let později do komunistické strany Československa. Působil jako funkcionář svazu mládeže nejprve v Liberci, později v Praze. Ve 30. letech dvakrát pobýval v Moskvě v Komunistické internacionále mládeže.

Od roku 1937 pracoval v komunistických novinách Rote Fahne. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava Max Schneider přes Polsko uprchnul do Velké Británie, kde se zapojil do činnosti exilové komunistické strany a také do práce Czech Refugee Trust Found – Českého svěřeneckého fondu pro uprchlíky. V roce 1940 byl Schneider jako Němec internován jako možný nepřítel. O rok později se přihlásil do československé vojenské brigády.

Po skončení války se vrátil do Československa, kde organizoval přesídlování německého obyvatelstva do sovětské okupační zóny Německa.

V roce 1946 Max Schneider do východního Německa odešel také. Usadil se ve východním Berlíně. I zde pracoval ve stranických strukturách. Na stranické škole Karla Marxe absolvoval kurz žurnalistiky a pak působil na postech vedoucí strany Sozialistische Einheitspartei Deutschlands spojených s médii a propagandou. ¨

Od roku 1955 pracoval jako šéfredaktor a zástupce ředitele oddělení dokumentárních filmů ve filmových studiích DEFA.

Už o tři roky později v pouhých 48 letech Max Schneider zemřel. Byl pohřben v Berlíně na hřbitově Zentralfriedhof-Friedrichsfelde, kde je pochována řada významných východoněmeckých komunistů.