Luna jako kamenná kniha
Měsíc je v astronomickém měřítku takříkajíc za humny. Už pohled docela malým dalekohledem nám na jeho povrchu odhalí četné charakteristické útvary, z nichž nás upoutají zejména kruhové krátery - nejtypičtější povrchové útvary na Měsíci.
Trochu větší zvětšení nám přiblíží detaily. Třeba vrcholky uvnitř těchto kráterů, nebo rozbíhající se světlé paprsky v jejich okolí.
Astronomové a také geologové se dlouho domnívali, že tyto krátery vznikly sopečnou činností; působením vnitřních sil, výbuchem měsíční sopky. Pak přišli někteří z nich s domněnkou, že krátery mohou být pozůstatkem po "kosmickém bombardování". S nástupem a rozvojem kosmonautiky se právě tento názor potvrdil. Díky snímkování z umělých družic Měsíce a zejména díky prvním lidem, kteří se na Měsíc vydali během amerického programu Apollo, zjistili geologové z odebraných vzorků, že všechny krátery vznikly po dopadu menších či větších těles. Kruhová struktura kráteru se v místě dopadu vytvoří i v případě, že meteoroid dopadne na Měsíc pod šikmým úhlem.
Meteority a planetky, které povrch našeho souputníka bombardovaly nejvíce v době před zhruba 3,4 miliardami let, zanechaly na Měsíci nesmazatelné stopy. To proto, že jeho povrch nepodléhá téměř žádnému zvětrávání a kosmické projektily libovolných rozměrů, od mikroskopického prášku až po tělesa velikosti planetek, na něm navěky zanechaly svůj podpis. Měsíc je z tohoto pohledu doslova kamennou knihou, ve které lze listovat jeho dějinami. Jak astronomové zjistili, tyto dějiny jsou dlouhé přibližně 4,5 miliardy let. Měsíc je tak jen asi o 60 miliónů let mladší než naše Země.
Vznikl v zárodečné mlhovině, v odlehlejší části sluneční soustavy, nezávisle na Zemi. Shodou okolností se s ní však srazil. A na tuto srážku Praměsíc doplatil. Materiál ze srážky obou těles vytvořil po čase působením Země těleso o hmotnosti asi osmdesátkrát menší, než je naše planeta. Zprvu obíhalo velmi blízko, slapové síly pak však nejen zpomalily jeho rychlou rotaci a natočily k nám stále stejnou tvář Měsíce, ale začaly ho zároveň i oddalovat. Ještě dnes se nám Měsíc vlivem slapů vzdaluje, a to o 37 milimetrů ročně.
Půjde-li to takhle dál, přijdou básníci i psi o tradiční inspiraci.
Miroslav Zimmer
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Utrpěná bolest a ztráta není zanedbatelná.‘ Nepálská policie už našla 160 mrtvých po ničivé povodni
-
Rocky Horror Picture Show, To, Sám doma 2. V osmdesáti letech zemřel herec Tim Curry
-
Expert k šéfovi CIA v Moskvě: Důvodem může být, že všechny plány ohledně Ukrajiny jsou nyní u ledu
-
Naštěstí jsme v Nepálu před sezonou. Záplavy by jinak měly víc obětí, myslí si horolezec Trávníček