Luna jako kamenná kniha

12. červen 2004

Měsíc je v astronomickém měřítku takříkajíc za humny. Už pohled docela malým dalekohledem nám na jeho povrchu odhalí četné charakteristické útvary, z nichž nás upoutají zejména kruhové krátery - nejtypičtější povrchové útvary na Měsíci.

Trochu větší zvětšení nám přiblíží detaily. Třeba vrcholky uvnitř těchto kráterů, nebo rozbíhající se světlé paprsky v jejich okolí.
Astronomové a také geologové se dlouho domnívali, že tyto krátery vznikly sopečnou činností; působením vnitřních sil, výbuchem měsíční sopky. Pak přišli někteří z nich s domněnkou, že krátery mohou být pozůstatkem po "kosmickém bombardování". S nástupem a rozvojem kosmonautiky se právě tento názor potvrdil. Díky snímkování z umělých družic Měsíce a zejména díky prvním lidem, kteří se na Měsíc vydali během amerického programu Apollo, zjistili geologové z odebraných vzorků, že všechny krátery vznikly po dopadu menších či větších těles. Kruhová struktura kráteru se v místě dopadu vytvoří i v případě, že meteoroid dopadne na Měsíc pod šikmým úhlem.
Meteority a planetky, které povrch našeho souputníka bombardovaly nejvíce v době před zhruba 3,4 miliardami let, zanechaly na Měsíci nesmazatelné stopy. To proto, že jeho povrch nepodléhá téměř žádnému zvětrávání a kosmické projektily libovolných rozměrů, od mikroskopického prášku až po tělesa velikosti planetek, na něm navěky zanechaly svůj podpis. Měsíc je z tohoto pohledu doslova kamennou knihou, ve které lze listovat jeho dějinami. Jak astronomové zjistili, tyto dějiny jsou dlouhé přibližně 4,5 miliardy let. Měsíc je tak jen asi o 60 miliónů let mladší než naše Země.
Vznikl v zárodečné mlhovině, v odlehlejší části sluneční soustavy, nezávisle na Zemi. Shodou okolností se s ní však srazil. A na tuto srážku Praměsíc doplatil. Materiál ze srážky obou těles vytvořil po čase působením Země těleso o hmotnosti asi osmdesátkrát menší, než je naše planeta. Zprvu obíhalo velmi blízko, slapové síly pak však nejen zpomalily jeho rychlou rotaci a natočily k nám stále stejnou tvář Měsíce, ale začaly ho zároveň i oddalovat. Ještě dnes se nám Měsíc vlivem slapů vzdaluje, a to o 37 milimetrů ročně.
Půjde-li to takhle dál, přijdou básníci i psi o tradiční inspiraci.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.