Luna jako kamenná kniha
Měsíc je v astronomickém měřítku takříkajíc za humny. Už pohled docela malým dalekohledem nám na jeho povrchu odhalí četné charakteristické útvary, z nichž nás upoutají zejména kruhové krátery - nejtypičtější povrchové útvary na Měsíci.
Trochu větší zvětšení nám přiblíží detaily. Třeba vrcholky uvnitř těchto kráterů, nebo rozbíhající se světlé paprsky v jejich okolí.
Astronomové a také geologové se dlouho domnívali, že tyto krátery vznikly sopečnou činností; působením vnitřních sil, výbuchem měsíční sopky. Pak přišli někteří z nich s domněnkou, že krátery mohou být pozůstatkem po "kosmickém bombardování". S nástupem a rozvojem kosmonautiky se právě tento názor potvrdil. Díky snímkování z umělých družic Měsíce a zejména díky prvním lidem, kteří se na Měsíc vydali během amerického programu Apollo, zjistili geologové z odebraných vzorků, že všechny krátery vznikly po dopadu menších či větších těles. Kruhová struktura kráteru se v místě dopadu vytvoří i v případě, že meteoroid dopadne na Měsíc pod šikmým úhlem.
Meteority a planetky, které povrch našeho souputníka bombardovaly nejvíce v době před zhruba 3,4 miliardami let, zanechaly na Měsíci nesmazatelné stopy. To proto, že jeho povrch nepodléhá téměř žádnému zvětrávání a kosmické projektily libovolných rozměrů, od mikroskopického prášku až po tělesa velikosti planetek, na něm navěky zanechaly svůj podpis. Měsíc je z tohoto pohledu doslova kamennou knihou, ve které lze listovat jeho dějinami. Jak astronomové zjistili, tyto dějiny jsou dlouhé přibližně 4,5 miliardy let. Měsíc je tak jen asi o 60 miliónů let mladší než naše Země.
Vznikl v zárodečné mlhovině, v odlehlejší části sluneční soustavy, nezávisle na Zemi. Shodou okolností se s ní však srazil. A na tuto srážku Praměsíc doplatil. Materiál ze srážky obou těles vytvořil po čase působením Země těleso o hmotnosti asi osmdesátkrát menší, než je naše planeta. Zprvu obíhalo velmi blízko, slapové síly pak však nejen zpomalily jeho rychlou rotaci a natočily k nám stále stejnou tvář Měsíce, ale začaly ho zároveň i oddalovat. Ještě dnes se nám Měsíc vlivem slapů vzdaluje, a to o 37 milimetrů ročně.
Půjde-li to takhle dál, přijdou básníci i psi o tradiční inspiraci.
Miroslav Zimmer
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.
Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice


Komplet 3CD Vladana a Prasopes
Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinská Avdijivka je už téměř rok bez proudu. Lidé se tu schází v bytovce, aby si dobili telefony
-
Francouzské opozici se v parlamentu nepodařilo svrhnout Macronovu vládu
-
Schick obhájil vítězství v anketě Fotbalista roku, zvítězil s velkým náskokem před Barákem a Staňkem
-
Si Ťin-pching v Moskvě mluvil o ‚dějinné logice‘ kontaktů Ruska a Číny. Putina oslovoval ‚příteli‘