Lovec černých děr

Toto záření - na rozdíl od jiných oblastí spektra, může v kosmu zviditelnit děje ukryté např. za silnou vrstvou atmosféry nebo za prachoplynovými molekulárními mračny.
AKARI byla na oběžnou dráhu uvedena loni v únoru a nedlouho po svém vstupu na astronomickou scénu se vědcům odvděčila mimořádnými snímky hvězd v různých etapách jejich vývoje, fotografiemi mezihvězdného materiálu, černých děr, galaxií apod. Nových poznatků je celá řada a zabývat se jimi bude mj. i každoroční konference Japonské astronomické společnosti. Některé naznačili vědci v předem zveřejněném článku, doprovázeném zmíněnými snímky. Velmi zajímavé poznatky vyplývají např. z pozorování "abnormálně zářící infračervené galaxie" UGC 05101, která se nachází v souhvězdí Velké medvědice, ve vzdálenosti 550 miliónů světelných let od Země. Citlivé detektory infračerveného záření odhalily, co skrývá hustý oblak mezihvězdného materiálu, nahlédly do jádra galaxie a umožnily sledovat dosud nevídané procesy. Střed galaxie obklopují oblaka molekulárního plynu o teplotě asi 500 stupňů Celsia. Měření posilují představu obrovské černé díry, ukryté v jádru této galaxie, která intenzivně září a zahřívá okolní plyn. Jádro přitom vyzařuje energii rovnající se přibližně jednomu biliónu Sluncí. Těmto zjištěním odpovídá podle astronomů supermasivní černá díra o hmotnosti větší než jeden milión hmotností Slunce. Funguje jako jakýsi galaktický motor, poháněný obrovskou energií produkovanou pozvolným pádem okolního materiálu do jícnu nenasytné černé díry.
Dá se očekávat, že výzkum galaxií pomocí družice AKARI přinese v tomto směru ještě četná překvapení.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.