Lidé z Písečného vrchu
Písečný vrch u Bečova na Mostecku je jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Čechách i v celé Evropě. Naši pravěcí předkové zanechali na Písečném vrchu a v jeho okolí své první stopy před mnoha sty tisíci lety; i dál ho pak navštěvovali, často a opakovně. Dnes v jejich stopách chodí archeologové, specialisté na starší dobu kamennou – tedy paleolit.
Proč se právě na Písečném vrchu u Bečova našlo tolik prastarých stop po lidské přítomnosti? Před pěti lety jsme si o tom povídali s archeologem Janem Fridrichem z Laboratoře pro výzkum paleolitu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky – zakladatelem moderní české paleolitické školy, který už bohužel skoro tři roky není mezi námi. Pojďme si naše tehdejší povídání připomenout.
Co nás k tomu vede? V muzeu v severočeském Mostě byla 5. října zahájena výstava Krajinou pěstních klínů ve stopách Jana Fridricha, která mapuje práci tohoto významného badatele při poznávání starší doby kamenné. Písečný vrch u Bečova v něm sehrál nepřehlédnutelnou, ba přímo osudovou roli. Je to jen náhoda, nebo bylo v pravěku toto místo pro lidi něčím obzvlášť přitažlivé?
Odpovídá Jan Fridrich.
„Písečný vrch byl pro lidi přitažlivý už od počátku existence člověka, a to hned z několika důvodů. Jednak se to místo nachází blízko velké řeky, která byla přirozenou osou tahů velké zvěře; protože to byli lovci a sběrači, tak je ta vazba s velkou zvěří samozřejmě nabíledni. Velice je také přitahovala geomorfologická situace, protože z toho vrchu dobře viděli údolí Ohře a jejích přítoků. Druhá věc byla ta, že Písečný vrch je přirozeným výchozem velice kvalitní kamenné suroviny, takzvaného křemence bečovského typu. To je takový bílý cukrovitý křemenec, výborných štěpných vlastností, který se vynikajícím způsobem hodil k výrobě kamenné štípané industrie, a to ve všech obdobích starší doby kamenné i později. Čili to byl druhý důvod, pro který byla tato lokalita přitažlivá pro pravěké lidi v období od 1,7 milionu až po 10 tisíc let před naším letopočtem, což je doba, ze které jsme tam našli jedny z posledních pozůstatků po lovcích sobů, respektive pak už jenom koní. Byli to poslední lovci a sběrači na našem území. Další věc, která byla velice příhodná, byla ta, že se na Písečném vrchu vyskytovaly veliké bloky křemence typu Písečný vrch, které tam vytvářely různé převisy, vhodné pro osidlování. Ze všech těchto důvodů pravěký člověk tuto lokalitu neustále opakovaně vyhledával. Když jsme na to přišli, tak jsme samozřejmě i my začali tuto lokalitu velice vyhledávat z důvodu bádání po stopách nejstarších lovců a sběračů.“
Kdy byla lokalita na Písečném vrchu objevena pro vědu a kdy na ní probíhaly výzkumy?
„Lokalita byla objevená někdy kolem roku 1965, kdy jsem se dozvěděl o výskytu tohoto křemence. Dokonce je s tím svázaná taková pověst, kterou jsem slyšel při návštěvách svých příbuzných, že tam je zkamenělé ovčí stádo – abych se na to šel podívat. Což se tedy stalo. Zjistil jsem, že mezitím došlo k velmi intenzivní průmyslové těžbě bílých krystalických křemenců a lokalita byla tím pádem poměrně intenzivně ničena. Takže vedle toho zájmu o kvalitní pozůstatky po životě, práci a sídlení nejstarších lidí byl pro nás strašně významný a omezující střet s průmyslovou těžbou, která tam probíhala, omezovala nás a žádným způsobem nám nepomáhala v tom našem úsilí. Snažili jsme se zachránit co se dalo a zároveň jsme se pokoušeli tu průmyslovou těžbu zastavit nebo omezit. Vůbec to nebylo jednoduché. Výzkumy tam probíhaly od roku 1965 prakticky každé léto až do roku 1972. Postupně jsme objevili, že nejenom na Písečném vrchu, ale i v krajině, která bezprostředně souvisí s Písečným vrchem, se nachází bohaté pozůstatky o životě a pracovní činnosti reálných lidí. Pokračovali jsme až do zcela nedávné doby průzkumy a výzkumy na povrchových lokalitách v těsném okolí.
Získávali jsme na to různé granty a v rámci těch grantů jsme měli možnost tyto výzkumy provádět. Opět jsme byli limitováni jinou činností, která sice nebyla průmyslovou těžbou, ale třeba v rámci lokality Bečov 4 šlo o rekultivaci asi čtyřiceti až šedesátihektarového pole, které nikdy nebylo obhospodařované pro obrovský výskyt balvanů a bloků křemence. Takže jsme měli unikátní možnost zachránit naleziště, které mělo ten osud, že během jednoho roku nebo dvou let úplně zmizí. Což se nám tedy povedlo a je z toho publikace, která už byla uveřejněná. V této činnosti pokračujeme dál. Získali jsme další grant na průzkumy v širším okolí, které jsme si naplánovali v desítkách čtverečních kilometrů. Chceme prostě zachránit co se dá před velmi intenzivní a pečlivou agrární činností, protože to, co dlouhá léta bylo opomíjeno, to jest že se třeba na polích nevybíral kámen, se v současné době provádí velmi intenzivně a tím samozřejmě zanikají i lokality, které jsou památkou na starší dobu kamennou. Naše činnost je v současnosti ponejvíce zachraňující, v tom nejlepších slova smyslu, protože myslím, že v nejbližší budoucnosti už mnoho památek nebude. Kamenné nástroje budou spolu s kamennou surovinou vybrány a v lepším případě skončí třeba v základech domů a tak dál.“
O vzácných archeologických nálezech u Bečova na Mostecku jsme si před pěti lety povídali s archeologem Janem Fridrichem. Ptali jsme se ho samozřejmě i na to, co všechno se v průběhu let podařilo na Písečném vrchu a v jeho nejbližším okolí objevit? A ze které doby tyto nálezy pocházejí?
...dodejme, že ke zmíněným novým výzkumům došlo v srpnu 2005.
Chata pod bečovským abri, neboli převisem, stará přibližně čtvrt milionu let, je nejvýznamnějším, ale nikoliv jediným paleolitickým nálezem z Písečného vrchu a jeho okolí. Našly se tam i jiné artefakty, ještě o dalších půl milionu let starší.
Nejstaršími nálezy na území naší republiky, spojovanými s činností člověka, jsou kamenné nástroje z lokality Beroun – dálnice, staré přibližně jeden a tři čtvrtě milionu let. Podobné stáří mají i některé artefakty, nalézané ojediněle také v Bečově. Podle archeologa Jana Fridricha je v tom ovšem háček...
O nálezech z Písečného vrchu u Bečova jsme si před pěti lety povídali s archeologem Janem Fridrichem z Laboratoře pro výzkum paleolitu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, odborníkem na starší dobu kamennou. Jeho práci i objevy si můžete připomenout v Oblastním muzeu v Mostě, kde byla v úterý 5. října zahájena výstava, nazvaná Krajinou pěstních klínů ve stopách Jana Fridricha. Skončí začátkem dubna roku 2011 a pak by se měla vydat na pouť po dalších muzeích České republiky. Určitě stojí za shlédnutí. Proto se k ní příští týden ještě jednou vrátíme a povíme si o exponátech, které zájemcům o pravěk nabízí.
Vysíláno v Planetáriu č. 40/2010, 2. - 8. října.
Repríza z Planetária č. 46/2005, vysílaného 12.-13. listopadu.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (17:06).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
