Leonardo. Život a práce světově proslulého génia Leonarda da Vinci
Jaký byl skutečný Leonardo da Vinci? Jak tento renesanční génius žil a pracoval? Jak poznával fungování světa a k čemu své pracně získané poznatky využíval? Odpověď na tyto otázky hledá kniha Martina Kempa.
Martin Kemp je emeritním profesorem dějin umění na univerzitě v Oxfordu a zároveň ředitelem výzkumu v rámci evropského projektu Universal Leonardo. Patří tedy k nejužší špičce leonardovských badatelů a jako takový má jistě vysoké předpoklady ke správnému pochopení Leonardova díla, způsobu myšlení a zkoumání světa. Právě proto si je také zároveň vědom všech úskalí, která to přináší. Při komplexnosti a důkladnosti Leonardovy práce se totiž žádný z jejich vykladačů nemůže vyhnout jistým zjednodušením – a už to samo je vlastně zpronevěřením se odkazu velkého génia. Jestli Leonardo něco neměl rád, byli to „zkracovatelé“, kteří „činí příkoří vědění a lásce“, jak si někdy kolem roku 1510 sám zapsal.
Pod povrchem
Martin Kemp se ve své knize nejprve snaží nahlédnout pod povrch Leonardovy kariéry a vyřešit tajemství, z čeho tento umělec vlastně žil, když za celý svůj život vytvořil sotva dvě desítky uměleckých děl; mnohá z nich navíc nikdy nedokončil. Od práce na nich ho kromě různých povinností odvádělo i jeho neúnavné, neskutečně pečlivé zkoumání jevů přírody a světa, které našlo odraz na tisícovkách stran proslulých Leonardových zápisníků, plných poznámek a skic. Toto zkoumání však bylo zároveň i předstupněm k jeho umělecké práci, podmiňovalo ji a zároveň Leonarda rozptylovalo.
Těla jako stroje
Principům stojícím v pozadí Leonardova výzkumu světa a přírody věnuje Martin Kemp ve své knize nejvíce prostoru – celých pět kapitol. Soustřeďuje se na Leonardovy výzkumy mozku a smyslové soustavy, z níž ho zajímalo zejména oko a na Leonardovu snahu pochopit fungování lidského a zvířecího těla, která chápal jako jakési svébytné stroje. Naopak mechanismy, které sám navrhoval, byly pro něj vlastně svého druhu „těly“. Své poznatky o anatomii lidského těla se Leonardo snažil promítnout i do studia anatomie „těla Země“. Mnoho času věnoval studiu vody, která ho přímo fascinovala, a jejího proudění. Konečně se Martin Kemp věnuje i postupům a prostředkům, které Leonardo uplatňoval při práci na svých uměleckých dílech.
Netrpělivost, Matka pošetilosti
Poslední kapitola Kempovy knihy o Leonardu da Vincim je věnována posmrtnému životu tohoto renesančního génia a vývoji jeho vlastního obrazu, který se v průběhu věků často proměňoval. Přestože bývá charakterizován jako člověk, který předběhl svou dobu, je „vědecky sestavený“, moderní Leonardo velkou částí své osobnosti stále člověkem své vlastní éry, píše Martin Kemp. Leonardo da Vinci nebyl jednoduchou osobností a proto se nevejde do škatulek „zkracovatelů“, kterých dnes přibývá jako hub po dešti. „Je to netrpělivost, Matka pošetilosti, která chválí stručnost,“ zapsal si Leonardo da Vinci někdy kolem roku 1510. Pokud se do Kempova Leonarda pustíte, buďte trpělivými čtenáři – a mnohé vám bude odhaleno.
O knihu Martina Kempa „Leonardo“ s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 23. února.
Martin Kemp: Leonardo : Život a práce světově proslulého génia Leonarda da Vinci. Praha: Mladá fronta 2009. ISBN 978-80-204-1619-3
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
