Kyjovské údolí najdete překvapivě v Ústeckém kraji. Říčka Křinice ho vymodelovala v pískovcích
Kyjovské údolí se nachází na Děčínsku, u malebné obce Kyjov nedaleko Krásné Lípy v srdci Českého Švýcarska. Protéká jím říčka Křinice, po které se dřív plavilo dřevo ze Saska. Sice v něm nenarazíte na žádné pískovcové velikány ani obří skalní útvary. Rozhodně tu ale najdete krásnou romantickou přírodu s roklemi, skalními stěnami, věžemi a různě tvarovanými pískovci.
Kyjovské údolí vděčí za své jméno místní obci a za svůj divoce romantický vzhled říčce Křinici, která se prodírá pískovcovou tabulí a modeluje ji do bizarních tvarů. Některé skály jsou 30 až 40 metrů vysoké, jiné se v průběhu tisíců let zřítily a vytvořily malebná zákoutí. Například jeskyni Vinný sklep. Ale najdeme tu i Jeskyni víl nebo jeskyni zvanou Klenotnice. Prý podle lapků, kteří v ní schovávali svůj lup.
Zřetelné jsou tu i stopy lidské činnosti. Třeba tak zvaný Kyjovský hrádek, který byl ve skutečnosti sídlem prospektorů, tedy hledačů nerostných surovin. Velký rozcestník na místě zvaném Pod praporkem nabízí řadu odboček. Údolí samo vás dovede až na hranice Národního parku Saské Švýcarsko, sousedícího s Českým Švýcarskem. Můžete si užít i plavbu na lodičkách v soutěsce Obere Schleuse u vesničky Hinterhermsdorf.
Pozornému chodci neunikne ani pamětní deska bratří Eduarda a Františka Bienertových, vlastivědných nadšenců z nedalekého Šluknova. A přehlédnout nelze ani křížení s Köglerovou naučnou stezkou, která mapuje geologickou pestrost regionu. Založil ji krásnolipský rodák Rudolf Kögler v roce 1941. Jde o nejstarší přírodovědnou naučnou stezku v Čechách.
Naučná stezka v Kyjovském údolí je upravená tak, aby se na ni mohli vydat i vozíčkáři nebo maminky s kočárky. Na dobrodružnější a zdatnější turisty čeká souběžná skalní stezka se zajímavými výhledy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
