Kůrovce si často spojujeme s lesními kalamitami. Za ty přitom nemůže brouk, ale spíš člověk
Jiří Hulcr je přední světový odborník na kůrovce. Vysvětlí, čím jsou tito tvorové zajímaví a také, proč za kůrovcové kalamity nemůže ani tak brouk, jako spíš lidé se svým nevhodným způsobem hospodaření.
Když se řekne kůrovec, takřka automaticky se lidem vybaví i slovo kalamita. Přitom jsou to velmi zajímaví tvorové, kteří na Zemi žijí přes 100 milionů let.
Ve světě jich existuje přes 6000 druhů, v České republice žije 130 druhů kůrovců. Škody v lesích přitom páchá hlavně jeden z nich – lýkožrout smrkový. Lidé mu totiž svým hospodařením připravili bohatě prostřený stůl – místo pestrého lesa smrkové plantáže.
Jak tedy kůrovcovým kalamitám zabránit? A co ho na kůrovcích tak fascinuje, že jim zasvětil svůj život? Nejen o tom se dozvíte z audiozáznamu celého rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
